Šabatová žádá změny ve vězeňství. Co navrhuje?

Ochránkyně práv nevidí řešení jen ve zvýšení rozpočtu věznic, ale především ve změně celého systému postihu za trestnou činnost. Jedná o ní s ministerstvem spravedlnosti, které připravilo koncepci vězeňství pro roky 2015 až 2025.

Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal v reakci pro Českou televizi uvedl, že se přeplněnost českých věznic v současné době pohybuje kolem 103 procent, což je zhruba situace před amnestií v roce 2013. Tehdy bylo ve vězení asi 23.000 lidí, dnes jich je 21.620.

Vězeňská služba ale podle Dohnala nemá vliv na vývoj trestní politiky, jeho cílem je hlavně snížit recidivu, která v současnosti dosahuje kolem 70 procent. Proto opakovaně žádá o navýšení zejména odborného personálu.

Problémy ve vězeňství připouští i mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Na změnách začal resort pracovat již v minulém roce, posun podle ní nastal především v oblasti zaměstnávání odsouzených. „Například jen v loňském roce se podařilo nově zaměstnat 700 odsouzených a uzavřít 88 smluv s 80 společnostmi," uvedla v reakci pro ČTK.

Kancelář ochránkyně práv vytvořila podrobnou zprávu ke stavu vězeňství, v níž shrnula své připomínky z kontrol sedmi věznic z let 2014 a 2015. Jde přibližně o pětinu českých věznic.

Věznice v ČR by měly být schopny pojmout 20.500 lidí, je v nich ale asi i tisíc lidí víc, navíc je na svobodě dalších přibližně 3000 lidí, kteří se vyhýbají výkonu trestu.

"Pokud by se v těchto lidech náhle hnulo svědomí a v jeden den by se rozhodli nastoupit do výkonu trestu, české vězeňství by zřejmě zkolabovalo," řekl ČTK Milan Svoboda z kanceláře ombudsmanky.

Šabatová zdůraznila, že v Česku připadá na každých 100.000 obyvatel 203 vězňů, v Rakousku je to 95 a v Německu 76 vězňů. "Je nutné využívat mnohem více jiné formy postihu než přímý výkon trestu. Domnívám se, že je vhodné a žádoucí přehodnotit stávající trestní politiku a více využívat alternativní tresty. Je třeba usilovat o napravení pachatele cestou převzetí odpovědnosti a dobrovolného odčinění protiprávního činu," doporučuje ochránkyně Anna Šabatová Ministerstvu spravedlnosti.

Patří k nim domácí vězení, více finančních postihů místo trestů vězení, posílení probační a mediační služby. To vše by mělo podle ní vést ke snížení počtu vězňů. Šabatová je přesvědčena o tom, že práce vězeňských pedagogů na převýchově těch, co za mřížemi zůstanou, bude pak efektivnější.

Snižováním populace ve věznicích by se podle Schejbalové měla zabývat nově vzniklá Komise pro trvalé úsilí o snižování počtu vězněných osob. V nejbližší době bude právě jedním z úkolů komise posouzení míry využití alternativních trestů.

Šabatová upozornila na to, že v zemích západní Evropy jsou mnohem častěji propuštěni vězni po odpykání části trestu na svobodu. „Jsou ale propouštěni podmíněně, je nad nimi neustálý dohled a za těchto podmínek se mnohem lépe pracuje na změně chování člověka než za situace, kdy jej necháme odpykat celý trest a pak jej propustíme," zdůraznila veřejná ochránkyně práv.

„Negativní dopady má přeplněnost věznic také na udržování rodinných vztahů. Jejich podpora a posilování rodinného zázemí je přitom velmi žádoucí pro úspěšné začlenění do společnosti po propuštění a snížení rizika recidivy. Nedostatečná kapacita však obvykle znemožňuje umístění odsouzených do věznice blíž rodině," uvedla také ombudsmanka.