Praha – Novelu zákona, která by měla zavést vratku spotřební daně z pohonných hmot pro zemědělce se živočišnou výrobou dnes podepsal ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Stát by měla zelená nafta přijít přibližně na 385 milionů korun ročně.
Ťok zastoupil svého stranického šéf a ministra financí Andreje Babiše (ANO), který se kvůli Agrofertu obával možného střetu zájmů.
Materiál schválil kabinet v polovině dubna. Dlouhé čekání na podpis kritizovalo ministerstvo zemědělství, poukázal na něj i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí původně nechtělo novelu předkládat kvůli možnému Babišovu střetu zájmů a žádalo, aby ji předložilo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci se podle mluvčí Agrární komory ČR Dany Večeřové stali rukojmím politiků. Přestože byla podle ní pomoc dlouhodobě deklarována a medializována, její reálné plnění není dokončeno.
Novela by ve Sněmovně měla být schválená ve zrychleném režimu v prvním čtení. „Skutečnost, že novela zákona o spotřebních daních nebyla zatím předložena Poslanecké sněmovně, nemá vliv na možnost zemědělců uplatnit si vratku spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných od 1. ledna 2016. Od nabytí účinnosti této novely tak budou moci učinit," uvedlo ministerstvo financí.
Výše vratky bude 4380 Kč na 1000 litrů paliva. Budou ji moci nově uplatnit i zemědělci či plemenáři, kteří se například zabývají chovem skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koz. O peníze podle odhadu ministerstva zemědělství zažádá 1000 subjektů.
Nárok na uplatnění vratky nyní mají vinaři, ovocnáři či pěstitelé zeleniny. Dostávají 40 procent daně u klasické motorové nafty a 57 procent u směsné nafty s bio příměsí.
Související
Změny pro zemědělce: Na zelenou naftu jich dosáhne víc, upravil se plemenářský zákon
Zelená nafta zemědělcům? Pravidla budou jednodušší, poslanci schválili novelu
zelená nafta , Dan Ťok (ministr dopravy)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek