Praha tají důvody propadu tunelu Blanka, tvrdí koalice zelených a evropských demokratů

"Doposud neexistuje nezávislé posouzení kvality práce stavebního dozoru. To je přitom zcela klíčové pro to, aby bylo možné určit, kdo vlastně škodu zavinil," řekla Petra Kolínská, pražská zastupitelka a lídr koalice SZ a ED v metropoli.

Druhý lídr koalice Jiří Witzany uvádí, že vedení města svým postupem vznáší nepodložený návrh. Koalice v této souvislosti upozorňuje na to, že smlouva se společností IDS zajišťující stavební dozor řeší povinnosti stavebního dozoru nedostatečně.

Rada hlavního města Prahy přitom podle opozice dostala 9. července za úkol zajistit zpracování ekonomické analýzy smluvních vztahů se zhotovitelem, projektantem a technickým dozorem investora, včetně postupu uplatnění možných sankcí z případně vzniklých škod. Tyto analýzy však nejsou dosud k dispozici.

Tunel Blanka se v noci na úterý 6. července při ražbě již potřetí propadl. První propad nastal v polovině května roku 2008 v pražském historickém parku Stromovka. Vytvořil se kráter o průměru 20 metrů a hloubce zhruba 15 metrů. Podobná havárie se ve Stromovce opakovala v říjnu stejného roku, kdy vznikla jáma o průměru zhruba deset metrů. Při nehodě se nikdo nezranil, policejní vyšetřování ani v jednom případě neodhalilo něčí pochybení.

Vedení hlavního města dosud čeká na zprávu báňského úřadu, který poslední propad v tunelu vyšetřuje.

Stavba je součástí severozápadní části pražského okruhu a má stát přibližně 25,8 miliardy korun. Je jednou z největších tunelových staveb svého druhu ve střední Evropě a finančně i rozsahem je srovnatelný pouze se stavbou prvních úseků metra. Celý úsek financuje hlavní město ze svého rozpočtu. Dokončení projektu se předpokládá v roce 2012.