Praha - Rozpočet na rok 2011 se schodkem ve výši 135 miliard korun bude poprvé projednán na půdě Poslanecké sněmovny. Ve středu jej ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) představí poslancům rozpočtového výboru sněmovny.
Kromě samotného návrhu rozpočtu na příští rok má rozpočtový výbor projednat i návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2012 a 2013, které ze zákona představují povinnou součást zákona o státním rozpočtu.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) počítá pro rok 2012 s deficitem ve výši 3,5 procenta HDP a s 2,9 procenta pro rok 2013. Konvergenční program z února letošního roku však pro rok 2012 předpovídal deficit 4,2 procenta HDP.
Samotný rozpočet na rok 2011 počítá s příjmy ve výši 1,044 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard.
Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala v konvergenčním programu vláda Jana Fischera.
Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.
Objem všech výdajů několikanásobně vzroste i u ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na celkových 31,3 miliardy korun, protože vzrostou příjmy z rozpočtu EU, které jdou právě přes MMR. Celkem má Česko příští rok vyčerpat více než 117 miliard korun z rozpočtu EU. Naopak do unijního rozpočtu Česká republika odvede 35,25 miliardy korun, získat by tedy měla více než 81 miliard korun.
U výdajů bez prostředků unie si MMR naopak pohorší o více než 330 milionů korun (celkem přijde MMR státní kasu na 2,9 miliardy korun). Jako ostatní ministerstva i MMR bude škrtat peníze na platy, provoz i na investice.
Nejmarkantnějším nárůstem rozpočtu se může pochlubit Technologická agentura České republiky (TAČR), jejíž rozpočet vzroste z necelých 52 milionů v letošním roce na téměř 850 milionů v roce příštím, tedy o téměř 1535 procent. TAČR je nově vzniklá organizační složka státu odpovědná za finanční podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu. Na plnění těchto povinností dostala i zmíněné finanční prostředky.
Nárůst zaznamenala i kapitola státní dluh, která ze 76,4 miliardy korun v letošním roce vzroste na 79,6 miliardy. Většina těchto peněz jde pouze na splátky úroků ze státního dluhu.
Ministerstvo dopravy přijde o 28 miliard
Největší škrty postihnou ministerstvo dopravy, které má meziročně přijít o zhruba 28 miliard korun, což je pokles výdajů o více než 37 procent. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) začal s úsporami již letos a mezi jeho první kroky patří tlak na firmy, aby začaly stavět levněji.
O přibližně 27 procent svého rozpočtu přijde i ministerstvo průmyslu a obchodu. V absolutních číslech to znamená snížení výdajů o téměř pět miliard korun.
Po projednání v rozpočtovém výboru bude zákon projednávat samotná Poslanecká sněmovna ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schválí celkový rámec rozpočtu, který následně projednají sněmovní výbory. Ty mohou podat pozměňovací návrhy, ale pouze takové, které nemají vliv na základní parametry (příjmy, výdaje a deficit) a nepřekračují rámec kapitoly dotyčného výboru. Například zemědělský výbor může navrhnout přesun peněz mezi položkami v kapitole ministerstva zemědělství, ale celkové výdaje kapitoly nesmí měnit.
Ve druhém čtení mohou s pozměňovacími návrhy přijít i poslanci, kteří již mohou přesouvat i peníze mezi kapitolami, nesmí však ovlivnit celkovou bilanci, tj. zejména schválený deficit. Ve třetím čtení se pak hlasuje nejprve o pozměňovacích návrzích a poté o rozpočtu jako o celku. Zákon o státním rozpočtu neschvaluje Senát, takže míří rovnou k prezidentovi.
Související
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
před 2 hodinami
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
před 2 hodinami
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
před 3 hodinami
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 4 hodinami
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 5 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 5 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 6 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 7 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 8 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 9 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 9 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 10 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 11 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Zdroj: Libor Novák