Zhoršení uprchlické krize nebo intervence v Turecku? Čeští politici netají obavy

"Při všech výhradách k prezidentu Erdoganovi a jeho způsobu vládnutí si velmi přeju, aby se situace v Turecku co nejdříve stabilizovala a jsem rád, že jak představitelé Evropské rady tak USA vyjádřili podporu legitimní turecké vládě. Turecko je důležitý partner EU a klíčový člen NATO. Je to náš spojenec. Jen doufám, že pokus o převrat nebude zneužit k ještě většímu omezování demokracie a občanských svobod a k posílení autokratických tendencí. Neprospělo by to nikomu a ničemu," uvedl na sociálních sítích někdější velvyslanec v USA a Rusku a předsed dozorčí rady Iniciativy pro evropské hodnoty Petr Kolář.

"Doufám, že žádný chorý mozek v Bruselu nebo Paříži nenapadne v Turecku vojensky intervenovat (jako se to stalo před 5 lety, když se rozhodli sesadit Kaddáfího v Libyi a občanská válka tam trvá dodnes). Tuhle situaci si Turci musí vyřešit sami," myslí si europoslanec a šéf svodobných Petr Mach.

Pomocnou ruu by podle něj měli podat i Češi. "Česká vláda by podle mě měla nabídnout pomoc Bulharsku s ostrahou hranic (jako jsme loni pomáhali Maďarsku a Slovinsku, když stavěli plot proti vlně nelegálních migrantů). Přeju Turkům, ať situaci zvládnou bez většího krveprolití," dodal na Facevooku.

"Pokus o státní převrat v Turecku, který byl potlačen, ukazuje na značné rozdělení turecké společnosti a pro Českou republiku znamená zvýšení nebezpečí z další vlny migrační krize, která může přijít, pokud Turecko nebude schopné plnit závazky, které má vůči nám a Evropské unii. Doufám, že výsledkem krizového štábu na ministerstvu zahraničí bude jak ochrana našich turistů v oblasti, tak svolání Evropské rady a přijetí společných řešení na ochranu vnější hranice," uvedl v prohlášení předseda KSČM Vojtěch Filip.

Nepovedený puč je podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška pro Turecko docela neobvyklá situace. "V minulosti stačil naopak zdvižený prst turecké armády, aby vládě připomenul sekularizační charakter země. To je však minulostí, nutno říct, že do jisté míry i s přičiněním EU. Po nočních událostech ale utáhne Erdogan šrouby v Turecku ještě mnohem víc, bohužel. A to především pro samotné Turky. EU to paradoxně čistě z utilitaristického hlediska vadit nemusí (přestože to nikdo nahlas neřekne) a NATO? Aliance má ve své historii zkušenost i s takovým členem, který měl autoritářskou formou vlády," vysvětluje.

Ještě v průběhu pokusu o puč pak situaci komentovali zástupci Úsvitu. "Těžko dělat nějaké zásadní soudy ohledně aktuálního dění v Turecku - vše je hodně čerstvé. Pokud je to ale pokus armády otočit kormidlo zpět k sekulárnímu, relativně bezpečnému státu, "západněji" orientovanému, kde vládne právo... Současný prezident totiž zemi směřoval spíše k prezidentskému, až diktátorskému systému na bázi politického islámu. V posledních měsících se místní vězení začala podezřele plnit nepohodlnými novináři a soudci, znovu se začal uplatňovat trestný čin "urážka turectví". Když k tomu přidám sprosté vydírání Evropy, likvidaci Kurdů, asi bych neváhal, komu fandit. Teď je ale nejdůležitější jedno - aby se vše obešlo bez krve a nepřerostlo v občanskou válku," uvedl člen poslaneckého výboru pro bezpečnost Martin Lank.

"Velmi nepravděpodobná, ale extrémně děsivá varianta: pokud by převrat měla snad na svědomí nějaká větev armády, napojená na Islámský stát, pak Pán Bůh s námi... Turecko má druhou nejsilnější armádu v NATO...." dodal ve chvíli, kdy ještě nebyla situace pod kontrolou.

Obavy netajil ani jeho stanický šéf Miroslav Lidinský. "Nad Ankarou létají F16 a vrtulníky, ve městě a na letišti jsou tanky. Turecká armáda přebírá moc a zdůrazňuje, že chce vládu práva. Jde o zachování svobody vyznání a slova, kterou Erdogan potlačuje, nebo o novou diktaturu? To ukáží až následující hodiny, každopádně se ukazuje, že Evropa je opět blíže válce," komentoval dění v průběhu noci předseda Úsvitu.