Praha - Na doudenní návštěvu ČR dnes přicestoval bulharský prezident Rosen Plevneliev. Na Hradě se setkal s prezidentem Milošem Zemanem, řešila se především uprchlická krize.
Plevneliev byl na Pražském hradě přivítán s vojenskými poctami hodinu před polednem. Poté se Zemanem mluvil v soukromí a následovalo jednání národních delegací.
Zeman po setkání řekl, že si váží toho, že Bulharsko opevňuje svoje hranice s Tureckem. "Shodli jsme se, že by bylo vhodné, aby Česká republika v této souvislosti pomohla vysláním policistů, tak jako už učinila v případě Makedonie," uvedl prezident ČR.
Zeman také vyjádřil názor, že Bulharsko by se mělo odměnou za svůj přístup ke kontrole hranic s Tureckem, které jsou zároveň hranicemi Evropské unie, stát členem schengenského prostoru.
Plevneliev poznamenal, že postup v migrační krizi musí být v součinnosti s Tureckem či severoafrickými státy. Zdůraznil, že by Evropská unie měla s těmito zeměmi zajistit takové dohody, aby do Evropy nekontrolovaně neproudily miliony uprchlíků.
Tématem jednání podle obou politiků byly i vzájemné obchodní vztahy. Narušuje je spor mezi českými energetickými firmami ČEZ a Energo-Pro s Bulharskem. Společnost ČEZ například loni v květnu dostala od bulharského antimonopolního úřadu pokutu 1,24 milionu leva (17,1 milionu Kč) za zneužití dominantního postavení na trhu.
V červenci ČEZ zahájil proti Bulharsku mezinárodní investiční arbitráž. Požaduje řádově stovky milionů eur. Plevneljev slíbil, že bude u bulharských úřadů intervenovat.
Bulharský prezident dále vyzdvihl krásy Bulharska a řekl, že věří, že do země přijede ještě více českých turistů.
Související
Bulharský prezident Plevneliev se po demisi vlády pokouší předejít předčasným volbám
Prezident Bulharska ukončil návštěvu ČR, s Hamáčkem hovořil o migraci a Turecku
Rosen Plevneliev , Miloš Zeman , uprchlíci
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek