Ombudsman odmítl nižší podporu lidem, kteří dají výpověď

Ochránce nesouhlasí zejména se snižováním podpory v nezaměstnanosti u těch, kdo poslední zaměstnání ukončili sami nebo dohodou. "Často tak totiž končí pracovní poměr zaměstnanci, vůči nimž zaměstnavatelé porušují pracovněprávní předpisy. Zaměstnanci pak raději sami dají výpověď nebo přistoupí na skončení pracovního poměru dohodou. Na úřadu práce by pak byli sníženou podporou v nezaměstnanosti znevýhodněni i proti zaměstnancům, s nimiž byl pracovní poměr ukončen například pro opakované méně závažné porušování pracovní kázně," vysvětlila Hrazdílková.

Novela navrhuje, aby podpora v nezaměstnanosti byla snížena na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku u těch, kdo poslední zaměstnání ukončili 'bez vážného důvodu' sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. Podle stávající právní úpravy činí jejich podpora první dva měsíce 65 procent průměrného výdělku a teprve pak se snižuje na 50 procent po dobu dalších dvou měsíců a na 45 procent po zbývající dobu.

"Všichni, kdo sami ukončí zaměstnání, budou na úřadu práce znevýhodněni i proti jiným zaměstnancům, s nimiž byl ukončen pracovní poměr například pro opakované méně závažné porušování pracovní kázně," podotkla Hrazdílková.

Zaměstnanci dost často končí pracovní poměr z důvodu, že zaměstnavatelé vůči nim porušují pracovněprávní předpisy, a to v nejširším slova smyslu včetně šikany či diskriminace. Takové jednání je však obtížně prokazatelné a zaměstnanci někdy radši přistoupí na skončení pracovního poměru dohodou nebo sami dají výpověď bez udání důvodu, aniž by protiprávní jednání zaměstnavatele řešili soudní cestou.

Podle veřejného ochránce práv je navrhovaná změna zákona o zaměstnanosti v rozporu s ústavně zaručeným právem na přiměřené hmotné zajištění osob, které bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Ochránce rovněž doporučil znovu zvážit návrh neposkytovat podporu v nezaměstnanosti za dobu, kdy uchazeč o zaměstnání může uspokojovat své potřeby z odstupného nebo odchodného. "Je totiž otázkou, zda navrhovaná úprava nepopírá smysl a účel odstupného. Tím je v prvé řadě určitá satisfakce za nesnáze - a někdy až trauma, které ztráta zaměstnání přináší," tlumočila ombudsmanův názor Hrazdílková.

Pokud by přesto byla taková úprava přijata, je ochránce toho názoru, že by se tato změna měla promítnout do oblasti důchodového pojištění. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání v době, kdy uchazeči nenáleží podpora v nezaměstnanosti z důvodu vyplaceného odstupného či odchodného, by rozhodně měla být započtena jako náhradní doba důchodového pojištění (nad rámec jednoho roku, u osob starších 55 let tří let), obdobně jako je započtena doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy je uchazeč příjemcem podpory v nezaměstnanosti nebo podpory v rekvalifikaci.

Zákon o zaměstnanosti je součástí tzv. sociálního balíčku, skupiny zákonů, které se v rámci úsporných opatření mají měnit. Poslanecká sněmovna by měla tyto návrhy souhrnně projednávat na aktuálně probíhající schůzi.