Poslanci schválili novelu zákona omezující růst cen elektřiny

Praha - Poslanci na svém úterním zasedání schválili balík zákonů, které mají příští rok zabránit skokovému zdražení elektřiny kvůli takzvanému solárnímu boomu. K novele přijali komplexní pozměňovací návrh, který zavádí 26procentní srážkovou daň či 32procentní darovací daň z emisních povolenek.

Poslanci nakonec zákon schválili poměrem hlasů 123:12. Zároveň nepřijali pozměňovací návrhy, které mimo jiné zvyšovaly hranici, do které by provozovatelé solárních elektráren neplatili zmíněnou daň. Zákon prošel v podobě vycházející z komplexního pozměňovacího návrhu, na němž se shodl hospodářský výbor sněmovny.Schválení zákona předcházela diskuse, v níž například poslanec David Rath (ČSSD) navrhoval vládě, aby rezignovala. "Pokud si ministr průmyslu nedokáže poradit s něčím tak banálním, jako je zvýšení cen proudu, nemá na tom křesle co dělat," řekl Rath, který zároveň požadoval, aby vláda doložila, že státu nehrozí arbitráže.Na Rathova slova reagoval ministr financí Miroslav Kalousek, který připomněl, že ČSSD navrhovala dokonce 50procentní daň z tržeb za solární elektřinu. "Ze slov některých poslanců mám dojem, že 26 je více než 50," řekl Kalousek s odkazem na zaváděnou daň.Ministr financí dále ubezpečil, že 26procentní srážková daň bude daňově uznatelným nákladem, což doložil citací konkrétní pasáže ze zákona o dani z příjmu.Schválené znění navrhuje, aby majitelé solární elektrárny povinně odváděli 26 procent do státní kasy z peněz za vyrobenou elektřinu od distribuční společnosti. U zelených bonusů, což jsou dotace majitelům solárních elektráren, které nejsou připojeny do sítě, jde dokonce o 28 procent.Odvod se podle návrhu nedotkne elektráren s instalovaným výkonem do 30 kW, které jsou na střechách budov a podobných místech. Někteří poslanci navrhovali tuto hranici zvýšit s ohledem na malé a střední investory.Dalším opatřením je darovací daň na emisní povolenky, která má činit 32 procent. Základem daně bude průměrná tržní cena jedné emisní povolenky k 28. únoru příslušného kalendářního roku, ta se vynásobí počtem povolenek, které příslušná společnost dostala zdarma. Průměrnou cenu zveřejní ministerstvo životního prostředí.Třetím zdrojem má být zvýšení poplatku za vynětí pozemku ze Zemědělského půdního fondu (ZPF). Konkrétní výši stanoví vyhláškou ministerstvo životního prostředí. Z takto utržené částky půjde 75 procent do státní kasy, 15 procent do ZPF a zbylých deset procent bude příjmem obce, v jejímž obvodu se pozemek nachází.Schválený zákon se však nelíbí Hnutí Duha. "Dnešní rozhodnutí poslanců pošle stovky drobných podnikatelů provozující solární elektrárny na střechách podniků do nelehké finanční situace a možná povede k jejich krachu. Instalace pod 200 kW představují pouze minimální díl sluneční elektřiny a stejně tak mají zanedbatelný dopad na zvýšení ceny elektřiny," komentoval Martin Sedlák z Duhy, že poslanci odmítli navýšení hranice, do které provozovatelé elektráren nebudou platit daň."Poslanci současně odmítli i návrh, který by dovolil stavět elektrárny v opuštěných průmyslových areálech, nebo na skládkách. Krok je to nepochopitelný – zde panely rozhodně nenarušují krajinu, naopak investor by musel zajistit úpravu zanedbaného prostoru," kritizuje dále Sedlák, který se obává toho, že Česká republika "vystoupí z dynamicky rostoucího sektoru zelené energetiky".

Související

Solární energie

Ministři skupiny G7 se dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů

Ministři životního prostředí a energetiky ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se na dvoudenním zasedání v Japonsku dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vyzvali ke snížení spotřeby zemního plynu. Nestanovili ale termín pro postupné ukončení produkce elektřiny z uhlí. Potvrdili také závazek skupiny dosáhnout do roku 2035 plně nebo převážně dekarbonizované energetiky. Vyplývá to ze zveřejněného komuniké.

Více souvisejících

solární energie Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy