Praha - Schůze Senátu skončila naprostým úspěchem pro vládní koalici. Senátoři na svém pátečním zasedání schválili všechny čtyři úsporné zákony z dílny ministerstev.
Senát se zabýval celkem čtyřmi balíčky zákonů. Jako první byl projednán a schválen balík úsporných opatření, která navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde například o zrušení sociálního příplatku či zachování nemocenské na úrovni 60 procent denního vyměřovacího základu. Ministerstvo také přidá zaměstnavatelům další týden nemocenské, který budou platit za své zaměstnance.Druhým balíčkem zákonů je novela zákona o DPH, kterou vypracoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Novela zavádí zdanění poslaneckých náhrad či zdanění důchodů pracujících důchodců, jejichž příjem přesahuje trojnásobek průměrné mzdy. Součástí balíčku je i tzv. povodňová stokoruna, tedy snížení slevy na poplatníka o 100 korun. Takto získané prostředky chce vláda použít na protipovodňová opatření.Senátory schválili i jednání o zavedení 50procentní srážkové daně ze státního příspěvku na stavební spoření. To se dotkne pouze těch, kterým nárok na podporu vznikl v letošním roce a jimž bude poskytnuta z rozpočtu na rok 2011. Na státní podporu, na niž účastnící spoření získají nárok v následujících letech, se již daň vztahovat nebude, protože bude vyplácena nižší podpora.Čtvrtým schváleným bodem je vládní návrh zákona, který zavádí postupné snížení státního příspěvku politickým stranám a hnutím. Od příštího roku strany dostanou o pět procent méně, od roku 2012 půjde již o deset procent.Zákony nyní míří k prezidentovi Václavu Klausovi. Ten již před časem slíbil, že jejich přijetí nebude blokovat.Schválení zákonů je pro vládní koalici klíčové, protože s tím, že budou platit od začátku příštího roku, ministerstvo financí počítalo při sestavování rozpočtu na rok 2011. Základní parametry rozpočtu jsou již neměnné, protože rozpočet již prošel prvním čtením ve sněmovně, takže by změna parametrů byla v rozporu s rozpočtovými pravidly. Díky těmto zákonům může vláda ušetřit více než 30 miliard korun, takže výsledný deficit by podle odhadů ministerstva financi neměl v příštím roce přesáhnout částku 135 miliard korun.
Související
Senát na státní vyznamenání nominoval 32 osobností
Senát možná umožní uzákonění České komory porodních asistentek
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 3 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 4 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 9 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 11 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák