Česko-německá deklarace vytvořila důvěru. Skvělé vztahy ale nejsou samozřejmost, vypíchl Sobotka

Praha - V Praze se dnes koná konference u příležitosti 20. výročí podpisu České-německé deklarace. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v projevu uvedl, že dohoda vytvořila mezi oběma státy důvěru, o kterou se nyní lze opřít při hledání společných odpovědí na výzvy, jimž čelí současná Evropa i svět.

Deklaraci podepsali 21. ledna 1997 v Praze tehdejší český premiér Václav Klaus a německý kancléř Helmut Kohl.

"Podpisem deklarace a následnými 20 lety intenzivního rozvoje česko-německých vztahů jsme překonali dlouhé období vzájemných vztahů, které svého času definoval František Palacký jako období vzájemného stýkání a také období vzájemného potýkání," řekl dnes Sobotka.

"Kvalitní česko-německé vztahy se staly významnou součástí zdárného a klidného vývoje regionu střední Evropy, potažmo Evropské unie jako našeho společného kulturně-politického domova," uvedl premiér.

Upozornil však, že vynikající vztahy mezi Českem a Německem nejsou samozřejmost. "Nesmějí být za samozřejmost považovány. Naopak by nás mělo zavazovat, abychom se společně o tuto kvalitu i do budoucna maximálně zasazovali," dodal Sobotka.

Psali jsme: Deklarace podle Klause neměla řešit problémy česko-německé minulosti Zaorálek k výročí deklarace: Češi a Němci nejsou jen sousedé, ale i partneři Jednání o česko-německé deklaraci? Hrozné, co s námi novináři dělali, vzpomíná diplomat  

Německý ministr zemědělství Christian Schmidt, který je spolupředsedou Česko-německého diskusního fóra, prohlásil, že se nyní vede mezi Českem a Německem dialog bez tabuizovaných témat. Ukazuje se tak, že mladá generace není zatížena starými obavami.

Upozornil také, že díky deklaraci se uskutečnilo mnoho věcí, které byly před 20 lety nepředstavitelné. Jako příklad uvedl zasedání česko-německého diskusního fóra v Terezíně.

V deklaraci se například uvádí: "Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny... Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny."

Související

Václav Houžvička

ROZHOVOR: 25 let od česko-německé deklarace. Otevírat Pandořinu skříňku vzájemných vztahů bych neradil, říká Václav Houžvička

Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat jako „Smírčí kámen“ a symbol nápravy silně problematické minulosti, upozorňuje politolog Václav Houžvička v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry práva a politologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také vysvětluje, že česká politika trpí obsahovým vyprázdněním, a není-li po ruce příhodné téma, spolehlivě zabere strašení sudetskými Němci.

Více souvisejících

Česko-německá deklarace Bohuslav Sobotka historie

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy