Česko-německá deklarace vytvořila důvěru. Skvělé vztahy ale nejsou samozřejmost, vypíchl Sobotka

Deklaraci podepsali 21. ledna 1997 v Praze tehdejší český premiér Václav Klaus a německý kancléř Helmut Kohl.

"Podpisem deklarace a následnými 20 lety intenzivního rozvoje česko-německých vztahů jsme překonali dlouhé období vzájemných vztahů, které svého času definoval František Palacký jako období vzájemného stýkání a také období vzájemného potýkání," řekl dnes Sobotka.

"Kvalitní česko-německé vztahy se staly významnou součástí zdárného a klidného vývoje regionu střední Evropy, potažmo Evropské unie jako našeho společného kulturně-politického domova," uvedl premiér.

Upozornil však, že vynikající vztahy mezi Českem a Německem nejsou samozřejmost. "Nesmějí být za samozřejmost považovány. Naopak by nás mělo zavazovat, abychom se společně o tuto kvalitu i do budoucna maximálně zasazovali," dodal Sobotka.

Německý ministr zemědělství Christian Schmidt, který je spolupředsedou Česko-německého diskusního fóra, prohlásil, že se nyní vede mezi Českem a Německem dialog bez tabuizovaných témat. Ukazuje se tak, že mladá generace není zatížena starými obavami.

Upozornil také, že díky deklaraci se uskutečnilo mnoho věcí, které byly před 20 lety nepředstavitelné. Jako příklad uvedl zasedání česko-německého diskusního fóra v Terezíně.

V deklaraci se například uvádí: "Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny... Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny."