Ochrana whistleblowerů? Ve hře jsou dva návrhy, vláda podpořila ten Chvojkův

Opatření, s nímž počítá programové prohlášení kabinetu, má za cíl ochránit před postihem lidi, kteří by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Současná praxe podle předlohy udržuje ve společnosti obavy z ohlášení protiprávního jednání. "Základem úpravy je novela občanského soudního řádu. Nepovažuji za vhodné přijímat celý nový samostatný zákon, zvlášť když vidíme, že třeba na Slovensku existuje, ale není reálně využíván," uvedl v tiskové zprávě ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).

Ministerstvo financí označilo úpravu za nedostatečnou a neúčinnou. Zákon by podle resortu měl řešit i výpadek příjmů whistleblowera a také nemajetkovou újmu. Babiš loni navrhl svou variantu ochrany whistleblowerů formou poslaneckého návrhu. "Je to jedna z našich priorit, byl bych rád, kdyby se podařilo protnout ty dva návrhy, které nejsou úplně kompatibilní, ale věřím, že po debatě ve Sněmovně by mohlo dojít k tomu, aby právní úprava byla hratelná," řekl novinářům Bělobrádek.

Předpisy by podle Chvojkova návrhu měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že "učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu". Počítá se i s přenesením důkazního břemene na zaměstnavatele při soudních sporech ohledně oznámení.

Chvojka nebude tlačit na to, aby se návrh urychleně projednal ve Sněmovně. "Lze i při splnění standardních lhůt tento tisk projednat, aby odešel do Senátu a k podpisu prezidentovi," řekl novinářům po jednání kabinetu.

Novinku jako celek odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů, která tvrdí, že stávající úprava je dostačující. Nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů zpochybňují i zaměstnavatelé a tvrdí, že aktuální předpisy jsou funkční a osvědčené.