Bursík prohrál. Nevpuštění protičínských demonstrantů k Hradu bylo v pořádku, řekl soud

Soud zamítl žalobu někdejšího místopředsedy vlády Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů předem nahlášeného shromáždění.

Protestující chtěli loni 29. března vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo setkání u Pražského hradu se ale nedostali. Policie místo uzavřela pro chodce i vozidla.

"Po zvážení všech skutečností jsme dospěli k tomu, že ta samotná rozhodnutí a faktické úkony policie jsou kryty zákonnými ustanoveními, podle kterých bylo postupováno - zákonem o pozemních komunikacích a zákonem o policii," uvedl předseda soudního senátu Ladislav Hejtmánek.

Bursíkova žaloba také poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Magistrátní úředníci a policisté tak podle něj porušili ústavně zaručené právo na shromažďování.

"Samotná skutečnost, že demonstrace je ohlášena na určité místo, ještě z obecného hlediska neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo vstupu," dodal soudce s tím, že důvodem záboru byla "bezpečnost osob, které se nacházely na konkrétním místě".

Bursík však po vynesení rozsudku upozornil, že soudcovo tvrzení je nepravdivé, protože čínský prezident v dané době na Hradě vůbec nebyl, a proto nebyl ani důvod prostranství uzavírat.

Žalující čtveřice věří, že Komunistická strana Číny si při plánování zahraničních návštěv prezidenta vynucuje pravidla fungování stáních orgánů a policie, která zajistí, že prezident nebude vystaven projevům solidarity s Tibetem. Bursík také zpochybnil přiměřenost zásahu: u Hradu podle něj proti pokojným demonstrantům stáli "po zuby ozbrojení policisté". Bursík se chce obrátit ještě na Nejvyšší správní soud.