Jak Češi podporují politické strany? Pravice propadla

Cílem projektu bylo v návaznosti na průzkumy zjistit proměny voličské přízně v uplynulých letech i to, koho preferují jednotlivé skupiny obyvatel.

Výzkumníci zjistili, že ČSSD v minulých třech letech odpovídala asi 50 až 60 mandátům, až letos poklesla na 47 poslaneckých křesel. ANO mělo dlouhodobě šanci získat 70 až 80 mandátů, letos 84. KSČM má stabilní podporu odpovídající zhruba 25 mandátům a lidovci měli sílu získat přibližně deset mandátů.

Změna nastala mezi pravicovými stranami. TOP 09 z podpory odpovídající asi 20 mandátům klesla těsně nad deset poslaneckých křesel, podpora ODS vykonala téměř zrcadlově opačnou cestu.

Velmi odlišně by mohly vypadat také hypotetické Sněmovny podle jednotlivých krajů. Zatímco v pražské Sněmovně by TOP 09 podobně jako ČSSD získala asi 40 mandátů, ve Zlínském, Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji by se TOP 09 zřejmě vůbec nedostala přes pětiprocentní hranici.

Preference mužů a žen se výrazněji neliší. V mužské by asi bylo mírně víc poslanců za KSČM a ODS, v ženské by zase měly o pár poslanců víc KDU-ČSL a ANO.

U voličů nad 60 let v uplynulých třech letech dominovaly strany ČSSD, ANO a s odstupem KSČM. Jen asi po deseti mandátech by připadlo také na KDU-ČSL a ODS. Dolní komora, kterou by volili lidé mladší 30 let, by se skládala z osmi až devíti stran. Nejsilnější by bylo ANO, o druhé místo by se přetahovaly TOP 09 a ČSSD. Až ke dvaceti mandátům by získali Piráti a ODS a slušnou šanci na přibližně deset mandátů by měli také KSČM, Zelení, KDU-ČSL a hnutí Svoboda a přímá demokracie.