Poslední průzkum před volbami: Jak si vede Babiš, Okamura nebo ČSSD?

Účast u hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v současnosti avizuje 64 % respondentů. Ochota k volební účasti se od září spíše zvýšila. Zkušenosti z některých posledních voleb ovšem naznačují, že reálná volební účast může být několik procentních bodů pod deklarovaným výsledkem z posledních měření. Záleží však na poslední fázi kampaně a schopnosti stran mobilizovat voliče.

Současné volby mají jinou dynamiku než volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 zejména díky rozdílné struktuře deklarované volební účasti. V roce 2013 rozdíl v deklarované volební účasti lidí nad 65 let a nejmladší cílové skupiny 18–34 let činil 33 procentních bodů (77 % versus 44 %). V současnosti je rozdíl pouze 14 procentních bodů (73 % versus 59 %). Výrazně narostla volební angažovanost mladších lidí a naopak mírně poklesla angažovanost nejstarší skupiny. To je jeden z faktorů, díky nimž v první polovině října výrazně posílila podpora Pirátů či SPD, kteří mají vyšší podporu mezi mladšími voliči. To, zda lidé ve věku do 35 let skutečně přijdou k volbám, se ukáže až ve volební dny.

Podpora tří největších stran (ANO, ČSSD, KSČM) v první polovině října mírně poklesla. ANO (25 %) i ČSSD (12,5 %) jsou v modelu na nejnižších hodnotách v posledním roce, ačkoli změna proti září je v řádu statistické chyby. Nejvýraznější je propad KSČM, která by v první polovině října dostala jen mezi 10–11 procenty hlasů. V posledních 3 měsících také klesá podpora TOP 09, jejíž pravděpodobný zisk se v první polovině října pohyboval jen okolo 6 procent. Ze ztrát těchto stran a mobilizace mladších voličů těží menší strany. Piráti a SPD Tomia Okamury posílili o další 2–3 procentní body a jejich podpora se v první polovině října pohybovala okolo 8,5 respektive 9,5 %. Pokud by trend jejich posilování pokračoval, mohou ve volbách ještě posílit – na druhou stranu se opírají o mladé voliče, jejichž účast a volební chování jsou nejméně „spolehlivé“. Mírně posílila i další strana čerpající z mladších voličů – Zelení, ačkoli posílení z 2,5 na 3,5 % je v rámci statistické chyby.

Více než polovina (61 %) pravděpodobných voličů si byla v říjnu zcela jista výběrem strany. Část z nich si ale nebyla jista účastí. Ve výsledku lze takjen polovina pravděpodobných voličů označit za zcela rozhodnuté (jsou si zcela jisti účastí i výběrem strany). Oproti minulé vlně vzrostla pevnostpřesvědčení o volené straně, ale řada lidí stále váhá s účastí. Podpora stran se tak může v posledním volebním týdnu velmi měnit. Tyto trendymohou oproti podpoře v první polovině října některým stranám ubrat či přidat několik procentních bodů, pozměnit pořadí stran a to, které stranyse dostanou nad hranici 5 procent.

Šanci na vstup do Sněmovny má díky potenciálu min. 5 procent celkem 10 stran. Nejvyšší volební potenciál mělo na začátku října hnutí ANO. Pokud by ho volili všichni lidé, kteří ho vážně zvažují, mohlo by cílit až na zisk okolo 32,5 %. Druhý nejvyšší potenciál měla ČSSD, která může cílit na zisk až okolo 16,5 %. Následují ODS, kterou by nejlepší volební scénář vynesl až k 15 % a posilující SPD Tomia Okamury s potenciálem 14,5 %. Posílili rovněž Piráti, jejichž volební potenciál činí 14 %. Potenciál KSČM je díky oslabování v posledních měsících redukován na cca 13 %. Do Sněmovny by se při zisku všech vážně zvažujících voličů mohli dostat STAN a Zelení. Další strany mají potenciál pod 5 %. 

Volební jádra stran ukazují, kam až mohou strany klesnout, pokud by je volili jen voliči přesvědčení voliči. Ukazuje se, že hnutí ANO může v extrémním případě stále klesnout i pod 20 % a ČSSD s KSČM pod 10 %. Změnou oproti minulým měřením je to, že Piráti a SPD si již vybudovali relativně velké jádro přesvědčených voličů, kteří jim dávají velkou šanci na vstup do Sněmovny. Kromě zmíněných stran má volební jádro nad 5 % také ODS. Naopak strany TOP 09 ani KDU-ČSL si vstupem do Sněmovny nemohou být jisté, protože zisk pevně přesvědčených voličů by jim stačil pouze na zisk okolo 4 procent.

Volební potenciál stran dnes zveřejnila také televize Nova na základě průzkumu agentur STEM a STEM/MARK k 15. říjnu. V něm dosáhlo ANO 27,7 procenta a druhá KSČM 12,7 procenta. Oproti předchozímu průzkumu STEM bylo na třetím místě hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury s 12,4 procenta. Původně třetí ČSSD se posunula na čtvrtou pozici s 9,7 procenta. Piráti by získali 7,9 procenta a ODS 7,7 procenta. Do Sněmovny by se dostaly ještě KDU-ČSL s 5,2 procenta a TOP 09 s rovnými pěti procenty.