Babiš chce zrušit zvýšení mezd pro řidiče autobusů. Bude z toho zle, tvrdí odbory

Vláda v roce 2016 rozhodla, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Zvýšily se i další příplatky. Kraje objednávají veřejnou dopravu a potřebné linky dotují. V červenci vláda schválila příspěvek zhruba 394 milionů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Babiš dnes nařízení kritizoval. "Chci to zrušit, protože je to nesmysl. Byla to jen akce pana premiéra (Sobotky) před krajskými volbami, kdy se chtěl zalíbit a myslel si, že získá hlasy v krajských volbách. Aby premiér určoval mzdy řidičů soukromých přepravců, to je nesmysl," uvedl.

"Krajům to způsobilo nejen problémy finanční, ale i legislativní. Zásah do rozpočtu v roce 2017 byl 840 milionů korun, které jsme museli dát dopravcům, a 420 milionů korun to bude v letošním roce," řekla Vildumetzová.

Záměr zrušit nařízení kabinetu, díky němuž stoupla minimální mzda řidičů, kritizuje vedení dopravní společnosti GW Jihotrans, která v jižních Čechách zajišťuje většinu linkových autobusů. Podle ředitele Roberta Krigara firma řidičům chybějící peníze nahradit nemůže. "My nemáme na to řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo. Nechápu, že to přichází v dnešní době, když v Praze nemá kdo jezdit, na Liberecku nemá kdo jezdit, nechápu, kde chtějí ty lidi sehnat," řekl Krigar ČTK.

Snahu Babiše považuje náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák (ČSSD) za nešťastnou. "Řešíme to i na Asociaci krajů a chceme, aby se problém systémově vyřešil. Na jižní Moravě byl problém, že jsme nemohli vstupovat do smluv s dopravci tak, abychom jim dorovnali náklady na mzdy nařízené vládou," řekl Hanák.

Předseda jihomoravských odborářů Libor Weinstein ČTK řekl, že by se při zrušení nařízení objevily mezi řidiči bouře nevole. "Problematická situace s řidiči by se jen prohlubovala. Je jich nedostatek a situace se zhoršuje," řekl Weinstein.

Ředitel BusLine si myslí, že vládní nařízení má smysl. "Díky jeho platnosti se podařilo udržet řidiče a získat do veřejné dopravy více peněz," sdělil Radek Chobot. Pokud by vláda nařízení zrušila, podle něj by to jen prohloubilo nedostatek řidičů ve veřejné dopravě. "Holt se budou muset omezovat spoje a nebude mít, kdo autobusy řídit," dodal. Obává se, že řidiči si bez vládního nařízení finančně opět pohorší a zájem o tuto práci klesne.

Vedení společnosti GW Jihotrans, která v jižních Čechách zajišťuje většinu linkových autobusů, nechápe záměr vlády zrušit loňské nařízení kabinetu, díky němuž stoupla minimální mzda řidičů.

"Řidiči to budou chtít. Do vlastních prostředků není kam sáhnout, rentabilita v osobní dopravě je kolem dvou tří procent. Není to věc naše, je to vysloveně věc politická, jak na úrovni státu, tak krajů, jestli chtějí zabezpečit osobní dopravu, nebo ne. My nemáme na to řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo. Nechápu, že to přichází v dnešní době, když v Praze nemá kdo jezdit, na Liberecku nemá kdo jezdit, nechápu, kde chtějí ty lidi sehnat," řekl generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.

Náměstek jihočeské hejtmanky Josef Knot (TOP 09) se bojí, že platy řidičů zůstanou stejné, ale dopravci se budou snažit přenášet odpovědnost na kraj a chtít po nich zvyšovat příspěvky. "Řidičům dnes platy nikdo nesníží, dopravce se bude snažit přenést finanční břímě na kraj, v případě MHD na obce a zatíží tím krajské rozpočty. Rezervy budeme muset někde hledat, ale Jihočeský kraj žádné nemá," řekl Knot. Podle něj by kraj musel zrušit některou z investic nebo zvýšit schodek. "Jiné řešení není," dodal.