Prezident je pouze důležitý představitel politického systému, žádný "tatíček", tvrdí amerikanista

Americký prezident velí největší armádě na světě. Působí také jako "superpředseda" vlády, jenž si může jmenovat a odvolávat ministry, kdy se mu zachce. Může jmenovat až 7000 nejvyšších státních úředníků, které rovněž může kdykoli odvolat. Jeho veto je daleko silnější, než v případě českého prezidenta. Pokud americká hlava státu vetuje zákon, pak je pro jeho přehlasování zapotřebí dvou třetin v obou komorách Kongresu."Fascinace prezidentstvím je tam tedy do velké míry oprávněná jeho reálným vlivem," píše na svém blogu Kryštof Kozák. 

V našich končinách stačí, aby se v Poslanecké sněmovně shodla většina přítomných poslanců a prezidentovo veto je přehlasováno. Prezident navíc u nás má spíše reprezentativní funkci. Sem tam promluví během politické krize, ale nemůže navrhovat zákony. Ministry jmenuje až na návrh předsedy vlády, stejně tak je to i s odvoláním. Proč je tedy u nás fascinace úřadu tak velká, jako v USA?

Podle amerikanisty není v USA i České republice fascinace reálně opodstatněná. "Ani v Americe není prezident žádný nezávislý superman či nadčlověk. Bez širokého kruhu blízkých spolupracovníků toho moc nezmůže, navíc musí umět důležité změny prosadit v Kongresu," vysvětluje Kozák, který dodává, že stejný příklad je i v naší zemi.

Jediná pravomoc, která je pozůstatkem z dob minulých, a mají ji oba prezidenti, je udělování milosti. Právě tento akt vyvolává rozporuplné reakce u nás i v USA. Amerikanista je toho názoru, že bychom se měli pouze soustředit na skutečnost, že prezident je pouze jeden z důležitých představitelů politického systému. "Nic víc, nic míň," uzavřel myšlenku Kozák.