Havel: Osobnosti typu Jiřího Dienstbiera v politice chybí

"Znal jsem ho dlouhá léta. Byli jsme kamarády, byli jsme společně ve vězení. Má vzpomínka na něj je veskrze dobrá," sdělil Havel novinářům. Na otázku, zda si vybaví ze společného pobytu ve vězení nějaký konkrétní moment, odpověděl: "Nebyl to jen jeden moment. My jsme měli tu a tam na chviličku možnost se setkat, i když jsme jinak byli na jiných odděleních. Vždycky to setkání znamenalo pro člověka takovou posilu, pomáhali jsme si navzájem."Havel si podle svých slov přesně nevzpomíná, kdy se s Dienstbierem setkal naposledy, přiznal ale, že to již bude nějaký čas.Exprezident vypočítal i hlavní rysy Dienstbierovy povahy, které se zrcadlily i v jeho politickém vystupování. "Byl takový velkorysejší. Nehnidopišil, nehádal se o bezvýznamných věcech, měl nadhled a úsměv. Zdá se, že takový typ teď politice chybí," uzavřel.Se zesnulým politikem se v pátek rozloučila veřejnost, přední osobnosti politického a veřejného života v Česku i zahraničí a také politikova rodina.Jiří Dienstbier zemřel po vážné nemoci v sobotu 8. ledna. Původní profesí byl novinář. Až do roku 1968 byl zahraničněpolitickým komentátorem Československého rozhlasu, pak byl vyhozen ze zaměstnání i z komunistické strany. Až do listopadu 1989 nemohl vykonávat novinářskou profesi a živil se jako noční hlídač a topič. V letech 1979 až 1982 byl jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vězněn za "podvracení republiky".Byl také jedním z prvních signatářů Charty 77, pracoval jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec, spoluzaložil Československý helsinský výbor a napsal několik knih.