Zeman byl lepší rétor. Drahoš působil nepřesvědčivě

Praha - Voliči rozhodli, že prezidentem se na dalších pět let opět stane Miloš Zeman. Svého soupeře v prezidentských volbách předčil o sto padesát tisíc hlasů. Jiří Drahoš totiž nedokázal voliče přesvědčit, že skutečně symbolizuje změnu.

Politolog pro Matěj Trávníček se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil k tomu, že považuje nepřítomnost Jiřího Drahoše v televizní prezidentské debatě na TV Nova za chybu. Místo toho bývalý předseda Akademie věd absolvoval výjezd do regionů, kde se snažil na poslední chvíli přemluvit voliče, aby dali svůj hlas právě jemu. Už po oznámení výsledků prvního kola prezidentských voleb Jiří Drahoš avizoval, že se s Milošem Zeman setká pouze ve dvou debatách. 

Třebaže se Jiří Drahoš domníval, že tři a více společných debat s Milošem Zemanem by už bylo nudných, měl se jich zúčastnit. Zemanovo vystoupení na TV Nova sledovalo přes jeden a půl miliónu lidí. Drahoš se prvního duelu zúčastnil až tři dny před volbami, konkrétně na TV Prima v Hudebním divadle Karlín. Tam byl ale Miloš Zeman jasným vítězem. Na nezkušeném politikovi byla vidět jistá míry nervozity, čehož se pokaždé chytl tábor příznivců Miloše Zemana, který na Drahoše pískala a pokřikoval. Zeman získal pevnou půdu pod nohama a působil více než jistě.

Jiří Drahoš sice může bědovat, že výběr témat na TV Prima byl možná bulvární, nicméně i politolog Trávníček z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy připomněl, že si profesor a jeho tým mohl lidově řečeno dupnout a přistoupit na méně estrádní pojetí prezidentské debaty. "Evidentně to Jiřímu Drahošovi nesedělo a nesvědčilo. Pan Drahoš s týmem si mohli vynutit nějaký jiný formát, který by mu seděl lépe," uvedl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog.

Další příčina porážky Jiřího Drahoše? Určitě neschopnost se vyjádřit k tématu jasně. Profesor sice navrhoval změnu, ale voliči zkrátka nevěděli, co od té změny očekávat. "Změnu pro voliče Zemana symbolizoval sám Zeman. Jsou to voliči, kteří se z velké části vymezují proti současným poměrům – liberální demokracii, o níž jsou přesvědčeni, že jim moc nepřináší, EU, na kterou jsou naštváni, protože jim někdo řekl, že nám sem chce přivést deset tisíc uprchlíků. Zeman tak znamenal změnu, že toto ne. Je to paradoxní," uvedl v České televizi komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.

Dalším faktorem Drahošova neúspěchu bylo nedostatečné oslovení voličů Marka Hilšera, Michala Horáčka nebo Pavla Fischera, tedy neúspěšných kandidátů z prvního kola, kteří ve druhém kole podporovali právě bývalého předsedu Akademie věd ČR. Drahoš sice v některých okrscích a městech dokázal Miloše Zemana porazit, nicméně ne tak velkým rozdílem, jak by se dalo očekávat. "Pokud se podíváme na železný pás pravice, ve kterém jsou pravicové strany u nás silné, tzn. pás od Liberce, Hradce Králové přes Prahu do jižních Čech a Plzně, tak v tomto teritoriu nedokázal Jiří Drahoš zvítězit tak přesvědčivě, jak by potřeboval. Opravdu se mu nepodařilo sjednotit hlasy nezemanovského tábora," potvrdil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Matěj Trávníček.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 ,  Miloš Zeman ,  Jiří Drahoš ,  prezident čr

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 2 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 5 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 13 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy