Vítek: Sazka má majetek za miliard korun, ne patnáct

V doplnění návrhu Městskému soudu v Praze opětovně argumentuje, že Sazka má majetek maximálně ve výši osm miliard korun a ne 15 miliard korun, jak uvádí generální ředitel Sazky Aleš Hušák. Moranda kalkuluje s tím, že základem Sazky udávaného majetku ve výši 15 miliard korun není hodnota Sazka arény jako takové, ani hodnota společnosti Bestsport jakožto vlastníka arény, ale nominální souhrnná výše pohledávek Sazky za Bestsport, která má činit devět miliard korun.

"Dlužník sám přiznává, že by Bestsport prodejem Sazka arény získala nejvýše dvě miliardy Kč. Pokud je tedy hodnota majetku dlužníka v podstatné části založena na hodnotě pohledávek za Bestsport, které však nemohou být uhrazeny jinak než z výtěžku prodeje Sazka arény, logicky nemůže výše tohoto majetku činit dlužníkem udávaných 15 miliard Kč, ale nejvýše osm miliard Kč," stojí v materiálu s tím, že to pochopitelně nestačí k úhradě dluhů Sazky ve výši 11 miliard korun.

Jak Moranda navíc sděluje, tak "z posledních vyjádření dlužníka navrhovatel vyrozuměl, že dlužník není vůbec akcionářem obchodní společnost Bestsport, která je vlastníkem Sazka arény, respektive, že je jejím akcionářem pouze v zanedbatelném rozsahu, a proto se hodnota Sazka arény jako takové ani přímo, ani prostřednictvím Bestsport, nepromítá do účetnictví dlužníka," stojí dále v doplnění návrhu.

Moranda však musí původní návrh doplnit především o splatnou pohledávku za dlužníkem, kterou vyžaduje soud. Firmě na to dal ve středu sedm dní, jinak návrh odmítne. "S ohledem na nedoložení skutečně poskytnutého plnění dlužníkovi jeho původním věřitelem - Komerční bankou, vyzývá soud insolvenčního navrhovatele, aby ve lhůtě sedmi dnů doložil existenci své splatné pohledávky proti dlužníkovi," stojí v materiálu soudu s dodatkem, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Insolvenční návrh podal na Sazku v pondělí 17. ledna podle očekávání hlavní věřitel firmy, realitní magnát Radovan Vítek, a to prostřednictvím společnosti Moranda. Ta odkoupila část pohledávek Sazky od Komerční banky. Vítek vlastní pohledávky za Sazkou za zhruba 1,5 miliardy korun. Z toho 950 milionů korun je výrazně po splatnosti.

Moranda uplatňuje pohledávku v celkové výši 430 756 027 korun. V návrhu jako další uvedení věřitelé figurují např. firma Sidereus, ta měla nabýt pohledávku od Raiffeisenbank ve výši 400 milionů korun. Dále firma Eto, a to z titulu ručení za dlužníka za závazky obchodní společnosti Bestsport. Eto měla nabýt pohledávku ve výši 247 140 455 korun na základě postoupení pohledávky od J&T Banky. Další splatné závazky má Sazka podle materiálu vůči vlastníkům dluhopisů, které vydala za účasti spoludlužníka - občanského sdružení Zelený ostrov. Podle navrhovatele má Sazka s "největší pravděpodobností" dluh ve výši zhruba 400 milionů korun také u České spořitelny a další dluh ve stejné výši u Fortis Bank, který měl být splatný na přelomu roku 2010/11.

Během insolvenčního řízení smí dlužník nakládat se svým majetkem jen ve velmi omezené míře a nesmí majetek spravovat tak, aby se snížila jeho hodnota. Dojde také k zablokování věřitelů, kteří nemohou vůči dlužníkovi vymáhat své pohledávky např. exekucí.

Vyhlášení insolvenčního řízení automaticky neznamená, že firma musí být ve finančních problémech. Podávání návrhů na úpadek firmy se totiž stalo, zejména ve stavebnictví, součástí „obchodní politiky“. Postižené firmy mluví o tzv. insolvenční šikaně. Insolvenční řízení totiž soud zahajuje v případě nesplacených závazků, u nichž lhůta po datu splatnosti přesáhne 30 dnů. Bez ohledu na to, zda se třeba jedná o spornou fakturu za špatně odvedenou práci nebo spornou pohledávku. Ve většině takových případů soud sice řízení po několika týdnech zastaví, pověst firem ale insolvenční řízení poškozuje. Na vlastní kůži to kupříkladu zažily i velké stavební firmy Strabag či OHL ŽS.