Druhá fáze sjezdu ČSSD: Bude se řešit krach jednání o vládě a volit zbytek vedení

Sjezd ČSSD byl v Hradci Králové zahájen 18. února, kdy však delegáti stihli jen zvolit předsedu a statutárního místopředsedu a pověřit je jednáním s ANO.

Lídři ČSSD a ANO oznámili krach jednání po čtvrteční klíčové schůzce, kde sociální demokraté očekávali po nalezení programové shody od ANO návrh řešení personálních otázek. 

Sjezd ČSSD se v únoru usnesl, že strana má s ANO vyjednávat, současně však nejsilnější sněmovní subjekt vyzval, aby neblokoval nominací obviněné osoby vznik stabilní vlády. Babiš čelí stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu v případu Čapího hnízda, ANO však na funkci premiéra pro svého předsedu trvá. Kromě neústupnosti ANO v personálních otázkách kritizovali dnes členové předsednictva také Babišova vyjádření z posledních týdnů. Podle 1. místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly se jednalo o komplex urážek, na základě kterých ČSSD nevypadala jako koaliční partner, ale přívažek k Babišovu vládnutí.

Delegáti v Hradci Králové v polovině února zvolili šéfem strany místopředsedu Sněmovny Hamáčka a jeho statutárním zástupcem Zimolu. Na pozice ve vedení ČSSD rezignovali všichni místopředsedové z původního vedení, tedy Lubomír Zaorálek, Michaela Marksová, Jan Birke a Petr Dolínek. Na volbu jejich nástupců však nezbyl v únoru čas.

O místopředsednické funkce se přihlásilo přes 20 uchazečů. Mezi favority na místo v nejužším vedení bývají často zmiňováni pardubický hejtman Martin Netolický či poslanci Roman Onderka, Antonín Staněk, který se v únoru neúspěšně ucházel o funkci předsedy, a Tomáš Hanzel. Stávající stanovy zaručují alespoň jedno místo ve vedení pro ženu, hovoří se například o krajské radní z Vysočiny Janě Fialové.

ČSSD by se měla vrátit i k diskusi o změnách stanov. Podle návrhu by z aktuálního dokumentu mohly vypadnout například kvóty pro zastoupení žen v některých orgánech a na kandidátkách. Větší pružnost strany by měla zajistit elektronická hlasování, která by umožnila nahradit nákladná korespondenční hlasování.

Při únorové debatě se dočkal kritiky mimo jiné návrh, aby 40procentní zastoupení žen na krajských či sněmovních kandidátkách nebylo automatické, ale musel ho předem odsouhlasit kvalifikovanou většinou sjezd. Stejná změna by se měla týkat i ustanovení, podle kterého o konečné podobě kandidátek v komunálních, senátních a sněmovních volbách rozhodují všichni členové v příslušném obvodu v přímém hlasování. Navrhovaná opatření kritizovali například senátor Jiří Dienstbier či bývalá ministryně práce Marksová.