Poche si otevřel pusu a Hrad zuří. On a ministr? Ani omylem

Zkušenosti se zahraniční politikou Posché získal nejen v Evropském parlamentu, kde čtyři roky působí jako poslanec, ale i jako zastupitel Prahy. Vedle toho působil jako zaměstnanec OBSE v Bosně a Hercegovině. Nejvíce se prý naučil také jako člen Mladých sociálních demokratů, „Aktivně jsem působil v rámci Mladých sociálních demokratů, kde jsem po čtyři roky – tedy dvě volební období – působil jako místopředseda pro zahraniční vztahy této mládežnické politické organizace. V té době jsem získával nejen zkušenosti a znalosti v této nesmírně složité oblasti mezinárodní politiky, ale zároveň jsem navázal nespočet zahraničních kontaktů, které mi daly a stále dávají možnost vhledu do problematiky na evropské i celosvětové úrovni.“ Pochlubil se, že loni působil jako pozorovatel při volbách v Gambii.

„Pro Evropu,“ tvrdí Poche, „zůstává jednou z velkých výzev nekontrolovaná migrace. Nemůžeme zůstat lhostejní k utrpení lidí v zemích postižených konfliktem, ale musíme si otevřeně přiznat i rizika, která pro Evropu představuje neregulovaný příliv migrantů.“

Sám se prý v této otázce stal obětí fake news a dezinformačních webů, „Tato média zneužívají v tomto ohledu jediný příspěvek na mém osobním blogu z roku 2015, a to navíc zcela vytržený z kontextu. Realita mé práce v Evropském parlamentu byla a je zcela opačná.“

Poche prý naopak prosazuje tvrdší přístup: „Jediná cesta je efektivně chránit vnější hranice a stabilizovat země, odkud k nám migranti přicházejí. Česká republika to se svými omezenými zdroji nezvládne sama a evropské státy musí nejen v této oblasti více spolupracovat. Právě proto potřebujeme aktivní diplomacii. Zvládání migrace, zejména pak ochraně evropských vnějších hranic, bude v následujícím období věnována daleko vyšší část evropského rozpočtu. Systém kvót se ukázal jako málo funkční a jako slepá ulička.“

V zahraniční politice se vedle boje s migrací chce ještě zaměřit na budování vztahů s Čínou, chce pomáhat zemím Balkánu při vstupu do EU. Pomocí zlepšování vztahů s Tureckem, Irákem nebo Sýrií chce napomoci budování míru na Blízkém východě.

Naopak k Izraeli se staví kriticky, „Je zcela v našem zájmu, aby na území Izraele existoval demokratický stát plně sdílející západní zájmy. Politika současné vlády však vede i s pomocí Spojených států, a to zejména s ohledem na přesun amerického velvyslanectví do Jeruzaléma, k faktickému zostření izraelské války na domácí frontě a k prohlubování nepřátelství vůči Izraeli v muslimském světě. Taková politika není pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost příliš produktivní. Nekritická podpora politiky současného vedení v čele s premiérem Netanjahuem ze strany některých zemí, mezi něž patří i Česká republika, tak paradoxně Izraeli příliš nepomáhá.“  

Poche zcela zjevně naráží na nedávné zablokování jednotného stanoviska EU k otevření americké ambasády v Jeruzalémě českou diplomacií.

Naopak k Trumpově Americe a Putinovu Rusku nechce vyvíjet žádné vlastní aktivity a chce se především podílet na tvoření jednotné evropské politiky jako v EU, tak v NATO vůči nim.

Názor Pocheho na vstup do vlády je jednoznačný, „Účast ve vládě nám umožní i přes nepříznivý volební výsledek z října minulého roku ukázat voličům, že nejsme stranou, jejíž jedinou náplní činnosti je sice mnohdy správný, ale nikdy ne samospasitelný boj proti oligarchům. Po období propadu voličské podpory máme šanci znovu ukázat, že sociální demokracie je s to zodpovědně a stabilně spravovat naší zemi, svědomitě realizovat svůj program a přinášet i po sto čtyřiceti letech rozumná řešení ve prospěch všech obyvatel České republiky.“

Zda se sociální demokracie vůbec rozhodne jít do vlády a zda se tedy vůbec stane Poche ministrem zahraničí je zatím věc nejistá. O tom rozhodnou členové ČSSD ve stranickém referendu, které bude trvat až do 14. července a bude se jej muset zúčastnit čtvrtina straníků.  Výsledek bude podle analytiků těsný.  

Naopak jasná odpověď na Pocheho psaní již přišla z Pražského hradu. Na kritiku Izraele ostře reagoval Jiří Ovčáček „ČR je upřímným přítelem Izraele. A proto se nikdy nesmí stát členem vlády nepřítel Izraele, který svou nenávist vyjádřil dokonce písemně.“