Senátorem za obvod Zlín byl zvolen Tomáš Goláň, nahradí Čubu

Zlín - Doplňovací volby do Senátu v obvodu Zlín vyhrál daňový poradce Tomáš Goláň (SENÁTOR 21). Získal 53,78 procenta hlasů, jeho soupeřce, krajské radní Michaele Blahové (KDU-ČSL), dali voliči 46,21 procenta hlasů. Volební účast v druhém kole dosáhla jen hodnoty 10,4 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Goláň nahradí v horní komoře Františka Čubu (SPO), který v únoru rezignoval. Senátorem ale bude pouze do konce Čubova šestiletého mandátu, tedy do podzimu 2020.

O křeslo senátora se původně ucházelo devět kandidátů, osm mužů a jedna žena. Nynější dvojice postoupila z prvního kola. Blahová minulý víkend v prvním kole voleb získala 24,18 procenta hlasů, Goláň 18,99 procenta. Skóre se poté otočilo v Goláňův prospěch ve druhém kole. "Cítím to jako obrovský závazek, voličům strašně moc děkuji. Takový mandát, když vás tam někdo pošle ne jako straníka, ale jako nezávislého, vám dává úkol za ty lidi bojovat. Nesmím je zklamat. Mám na to bohužel jen dva roky. Za tu dobu bych chtěl ale udělat maximum, aby lidé viděli, že mají silného senátora a že ten jejich hlas měl smysl," řekl dnes ČTK Goláň. Podotkl, že výsledek voleb přijal s velkou pokorou.

Krajskou radní vítěz voleb porazil o 884 hlasů. "Respektuji výsledek voleb, voliči zřejmě nevolili tradiční stranu. Pro mě je ale výsledek krásný. Bylo to vítězství v prvním kole, postoupili jsme do druhého kola, což se od roku tuším 1996 nestalo. Ta solidarita, kterou jsem zažila a aktivní pomoc v rámci KDU-ČSL byla nádherná. Takže ničeho nelituji a přeji panu Goláňovi," řekla dnes ČTK Michaela Blahová.

Nově zvolený senátor usedne do lavic Senátu pouze na dva roky. Nevyloučil přitom, že nadcházející zkušenosti využije pro případnou kandidaturu v dalších řádných senátních volbách. "Uvidím, jak to bude vypadat. Když jsem ale viděl, jak jsem dokázal lidi zmobilizovat, tak bych to chtěl zkusit ještě i za dva roky. Ale je to ještě daleko," doplnil Goláň.

Obvod Zlín vedle velké části Zlínska zahrnuje i jižní část okresu Vsetín. Dohromady se volilo ve 147 volebních místnostech, šlo o 57 měst a obcí. Volit mohlo zhruba 107.500 oprávněných voličů, využilo toho jen necelých 11.200 voličů. O druhé kolo měli lidé ještě menší zájem než před týdnem, kdy odvolilo necelých 16 procent. Zatímco ve Zlíně, který zahrnuje zhruba polovinu volebních okrsků, přišlo do volebních místností během pátku a dneška necelých 10,96 procenta voličů, na řadě míst jich bylo ještě méně. Ve Vizovicích to bylo necelých deset procent, ve Valašských Kloboucích 9,2 procenta. Na zájmu se podepsalo hlavně to, že šlo o samostatné volby. Řádné senátní volby se totiž obvykle konají souběžně s krajskými nebo obecními volbami.

Bývalý předseda slušovického družstva Čuba v únoru svoji rezignaci na post senátora zdůvodnil tlakem, kterému čelil kvůli rok a půl trvající absenci v Senátu ze zdravotních důvodů. Při posledních senátních volbách v obvodu Zlín porazil Čuba na podzim 2014 ve druhém kole současnou poslankyni a tehdejší končící senátorku Alenu Gajdůškovou z ČSSD. Volební účast tehdy v obvodě dosáhla 20,48 procenta. O týden dřív přišlo k prvnímu kolu senátních voleb, které bylo spojeno i s hlasováním do obecních zastupitelstev, výrazně více lidí, a to 41,96 procenta.

Související

Senát ČR

Senát možná zamítne navrhované zmrazení platů vrcholných politiků

Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se dnes postavil ústavně-právní výbor. Jeho předseda a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent.

Více souvisejících

Tomáš Goláň (senátor) Senát ČR Zlín František Čuba Senátní volby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy