Senátorem za obvod Zlín byl zvolen Tomáš Goláň, nahradí Čubu

Zlín - Doplňovací volby do Senátu v obvodu Zlín vyhrál daňový poradce Tomáš Goláň (SENÁTOR 21). Získal 53,78 procenta hlasů, jeho soupeřce, krajské radní Michaele Blahové (KDU-ČSL), dali voliči 46,21 procenta hlasů. Volební účast v druhém kole dosáhla jen hodnoty 10,4 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Goláň nahradí v horní komoře Františka Čubu (SPO), který v únoru rezignoval. Senátorem ale bude pouze do konce Čubova šestiletého mandátu, tedy do podzimu 2020.

O křeslo senátora se původně ucházelo devět kandidátů, osm mužů a jedna žena. Nynější dvojice postoupila z prvního kola. Blahová minulý víkend v prvním kole voleb získala 24,18 procenta hlasů, Goláň 18,99 procenta. Skóre se poté otočilo v Goláňův prospěch ve druhém kole. "Cítím to jako obrovský závazek, voličům strašně moc děkuji. Takový mandát, když vás tam někdo pošle ne jako straníka, ale jako nezávislého, vám dává úkol za ty lidi bojovat. Nesmím je zklamat. Mám na to bohužel jen dva roky. Za tu dobu bych chtěl ale udělat maximum, aby lidé viděli, že mají silného senátora a že ten jejich hlas měl smysl," řekl dnes ČTK Goláň. Podotkl, že výsledek voleb přijal s velkou pokorou.

Krajskou radní vítěz voleb porazil o 884 hlasů. "Respektuji výsledek voleb, voliči zřejmě nevolili tradiční stranu. Pro mě je ale výsledek krásný. Bylo to vítězství v prvním kole, postoupili jsme do druhého kola, což se od roku tuším 1996 nestalo. Ta solidarita, kterou jsem zažila a aktivní pomoc v rámci KDU-ČSL byla nádherná. Takže ničeho nelituji a přeji panu Goláňovi," řekla dnes ČTK Michaela Blahová.

Nově zvolený senátor usedne do lavic Senátu pouze na dva roky. Nevyloučil přitom, že nadcházející zkušenosti využije pro případnou kandidaturu v dalších řádných senátních volbách. "Uvidím, jak to bude vypadat. Když jsem ale viděl, jak jsem dokázal lidi zmobilizovat, tak bych to chtěl zkusit ještě i za dva roky. Ale je to ještě daleko," doplnil Goláň.

Obvod Zlín vedle velké části Zlínska zahrnuje i jižní část okresu Vsetín. Dohromady se volilo ve 147 volebních místnostech, šlo o 57 měst a obcí. Volit mohlo zhruba 107.500 oprávněných voličů, využilo toho jen necelých 11.200 voličů. O druhé kolo měli lidé ještě menší zájem než před týdnem, kdy odvolilo necelých 16 procent. Zatímco ve Zlíně, který zahrnuje zhruba polovinu volebních okrsků, přišlo do volebních místností během pátku a dneška necelých 10,96 procenta voličů, na řadě míst jich bylo ještě méně. Ve Vizovicích to bylo necelých deset procent, ve Valašských Kloboucích 9,2 procenta. Na zájmu se podepsalo hlavně to, že šlo o samostatné volby. Řádné senátní volby se totiž obvykle konají souběžně s krajskými nebo obecními volbami.

Bývalý předseda slušovického družstva Čuba v únoru svoji rezignaci na post senátora zdůvodnil tlakem, kterému čelil kvůli rok a půl trvající absenci v Senátu ze zdravotních důvodů. Při posledních senátních volbách v obvodu Zlín porazil Čuba na podzim 2014 ve druhém kole současnou poslankyni a tehdejší končící senátorku Alenu Gajdůškovou z ČSSD. Volební účast tehdy v obvodě dosáhla 20,48 procenta. O týden dřív přišlo k prvnímu kolu senátních voleb, které bylo spojeno i s hlasováním do obecních zastupitelstev, výrazně více lidí, a to 41,96 procenta.

Související

Senát ČR

Senát možná zamítne navrhované zmrazení platů vrcholných politiků

Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se dnes postavil ústavně-právní výbor. Jeho předseda a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent.

Více souvisejících

Tomáš Goláň (senátor) Senát ČR Zlín František Čuba Senátní volby

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy