Platy politiků skokově vzrostou? "Brzdu" se možná nepodaří schválit včas

Platy ústavních činitelů se podle návrhu od příštího roku sice mají zvýšit, ale pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí.

Poslanci však dnes odmítli zkrátit dvouměsíční lhůtu pro projednání návrhu ve výborech. Druhé čtení by tedy mohlo přijít na řadu nejdříve až na schůzi, která začne 23. října. Závěrečné schvalování ve Sněmovně by se mohlo odehrát v polovině listopadu, pak dostane návrh k projednání ještě Senát a k podpisu prezident.

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjí. Pro letošní rok se základna počítá jako 2,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V minulých letech byl koeficient nižší a od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech měl vzrůst koeficient podle platného zákona na 2,75.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní navrhlo, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5. Stát by ušetřil také na víceúčelových paušálních náhradách politiků, jež se od platové základny rovněž odvíjejí. Pokud Parlament předlohu schválí, bude se růst platů odvíjet pouze od růstu mzdy v nepodnikatelské sféře a platová základna se bude vypočítávat podle stejného koeficientu jako letos.

Vláda rovněž navrhla, aby se platová základna vypočítávala podle průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na přepočtené osoby, a nikoli jako dosud na fyzické osoby.

Pro letošní rok představuje základní plat poslance a senátora bez příplatků a náhrad 75.900 korun. Předseda výboru pobírá 106.700 korun a předseda Sněmovny nebo Senátu a premiér mají 203.600 korun hrubého. Pokud by se zákon nezměnil a nezměnila by se ani průměrná mzda v nepodnikatelské sféře, vzrostl by základní plat řadového poslance pouze na základě vyššího koeficientu hrubým výpočtem o 7,5 tisíce korun měsíčně.

Piráti zdůrazňovali, že pokud návrh neprojde legislativním procesem do konce roku, platy politiků se automaticky razantně navýší. "Pokud platy v zemi rostou průměrně tempem okolo deseti procent, je nepřijatelné, aby to byl u politiků dvojnásobek," míní předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Předloha odolala návrhu na vrácení vládě k přepracování, který vznesl předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Podle něho je populismus o takovém návrhu hlasovat. Vládě chtěl návrh vrátit proto, aby mohla jinak pojmout a navrhnout tvorbu platů ústavních činitelů. Poukazoval třeba na to, že soudci mají oddělený koeficient pro platovou základnu.