Šabatová urguje ministry. Problémy nechtějí řešit, doplácejí na to děti a postižení

Šabatová upozornila například na délku řízení o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením. Například v odvolacím řízení jen doba posouzení zdravotního stavu běžně přesahuje půl roku. Pro osoby se zdravotním postižením jde podle ombudsmanky o dlouhodobě neudržitelný problém, který je třeba bezodkladně řešit.

Ombudsmance vadí i výše částek životního a existenčního minima. "I přes rostoucí míru inflace se tyto částky od roku 2012 nezvýšily, takže reálná hodnota dávek pomoci v hmotné nouzi neustále klesá. Lidé, kteří je pobírají, z nich stále obtížněji zajistí základní životní potřeby," uvedl web ochrance.cz. 

Šabatová už před rokem oslovila v této věci předchozí ministryni. Podporuje proto snahu nové ministryně Jany Maláčové, která aktuálně zvažuje valorizaci částek životního a existenčního minima.

Další téma je sjednocení systému péče o ohrožené děti, který spadá pod tři ministerstva. "Přestože všechna dotčená ministerstva opakovaně deklarují snahu tento problém řešit, k žádnému posunu zatím nedošlo. Ombudsmanka by se proto chtěla seznámit s aktuálním stavem a vizemi ministryně v oblasti péče o ohrožené děti," uvedla mluvčí kanceláře ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Šabatová kritizuje i umisťování dětí mladších tří let do ústavních zařízení a s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) chce projednat, jak o takové děti pečovat jinak. Upozorňuje také, že ženy ve všech regionech by měly mít možnost vybrat si, jestli jim hrazenou před- a poporodní péči poskytne porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny ale uzavřely smlouvy nejen s gynekology, ale i s porodními asistentkami jen v některých regionech. Jinde si ženy musí péči porodní asistentky hradit samy.

Na několik opakujících se a dlouhodobých problémů, které by vyžadovaly systémové řešení, upozornila ombudsmanka i ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Zajímá jí například, zda ministerstvo plánuje změny ve způsobu financování pracovníků školních poradenských pracovišť. Školy i zřizovatelé opakovaně namítají, že nejčastější způsoby financování formou podpůrného opatření na základě doporučení školského poradenského zařízení konkrétnímu žákovi nebo pomocí tzv. šablon jsou nesystémové, postrádají flexibilitu a jsou časově omezené, což školám znemožňuje plánovat svou činnost dlouhodobě.