Kněžínek navrhl 41 nových soudců, převažují kandidáti s tzv. jinou právní praxí

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) navrhl prezidentovi ke jmenování 41 nových soudců. Mezi kandidáty tentokrát mírně převažují muži, kterých je 22. Polovina nováčků zamíří na soudy spadající do působnosti Městského a Krajského soudu v Praze. Součástí návrhu je také jmenování generálního sekretáře Ústavního soudu Iva Pospíšila soudcem Nejvyššího správního soudu. Vyplývá to ze seznamu, který ve středu projedná vláda a který má ČTK k dispozici.

Do působnosti pražského městského soudu - v drtivé většině k soudům obvodním - posílá Kněžínek hned 12 posil, přičemž všechny mají za sebou tzv. jinou právní praxi. Znamená to, že neabsolvovaly dráhu justičního čekatele. Kandidáti s jinou praxí převažují mezi navrženými právníky i celkově, je jich 23.

Pod středočeský krajský soud jde osm nováčků, po pěti kandidátech zamíří pod Krajské soudy v Plzni, Ústí nad Labem a v Ostravě. Po dvou soudcích mají získat soudy v působnosti českobudějovického a královéhradeckého krajského soudu. Do obvodu Krajského soudu v Brně přibude jeden kandidát.

Posledním nominantem je Pospíšil, který v Brně vystudoval práva a politologii a který v minulosti působil u Ústavního soudu postupně jako asistent místopředsedkyně, vedoucí analytického odboru a od roku 2013 jako generální sekretář. Je členem Legislativní rady vlády a vyučuje ústavní, evropské a mezinárodní právo. K Nejvyššímu správnímu soudu jej vybral dnes už bývalý šéf instituce Josef Baxa.

Prezident Zeman naposledy jmenoval nové soudce letos v červenci, tehdy jich bylo 40 a navrhl je Kněžínkův předchůdce Robert Pelikán (ANO). Vláda sice tento návrh projednala už v dubnu, Zeman ale s konáním ceremonie čekal na výměnu ministrů. S Pelikánem měl totiž napjaté vztahy. Slavnostního aktu se však nakonec nezúčastnil žádný ministr spravedlnosti, protože prezident v daný den přijal demisi Pelikánovy původní nástupkyně Taťány Malé (ANO), která v úřadu vydržela dva týdny a rezignovala v souvislosti s kritikou svých diplomových prací. Krátce po ceremoniálu jmenoval prezident do funkce ministra Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády.

Související

Miloš Zeman

Zemanova rakovina? Policie měla právo kauzu odložit, rozhodl NS. Ovčáček skřípe zuby

Policie mohla odložit trestní oznámení Pražského hradu na brněnského politika Svatopluka Bartíka, který předloni před volbami na facebooku napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu, což Hrad popřel. Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO), podle něhož nebyly splněné podmínky pro odložení případu. Nejvyšší soud stížnost zamítl jako nepřípustnou, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Petr Tomíček. Zeman vede s Bartíkem civilní spor také u Městského soudu v Brně, projednávání případu začne v září.
Miloš Zeman, prezident ČR

Zeman a rakovina? NS rozhodl o stížnosti v kauze Bartíkova příspěvku

Nejvyšší soud (NS) už rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal někdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) v souvislosti s odložením trestního oznámení Hradu na Brňana Svatopluka Bartíka. Výsledek zatím není známý. Podnět k podání stížnosti dal prezident Miloš Zeman. Bartík napsal v roce 2017 na facebooku, že Zeman má rakovinu.

Více souvisejících

Jan Kněžínek soudy justice Ministerstvo spravedlnosti Miloš Zeman Nejvyšší správní soud

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy