Premiér Andrej Babiš (ANO) poslal komisařce pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi Margrethe Vestagerové dopis, v němž na ni naléhá, aby EK při schvalování kupce hutního podniku ArcelorMittal Ostrava (AMO) prozkoumala transakce s emisními povolenkami a investiční plán potenciálního kupce, britské firmy Liberty House. Text dopisu datovaného 26. října přetiskli odboráři AMO ve svém zpravodaji. Stanovisko premiéra se ČTK nepodařilo získat.
Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmí Mittala ostravskou huť a několik dalších podniků prodává, protože chce koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Podle podmínek EK se musí některých podniků zbavit, aby neměla moc velký podíl na evropském trhu. Novým vlastníkem AMO by měla být Liberty House z indické skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance indického podnikatele Sandžíva Gupty.
Odboráři AMO už poslali EK námitky proti této transakci, protože se domnívají, že by huť trvale a nezvratně poškodila. AMO má i s dceřinými společnostmi téměř 7000 zaměstnanců.
Znepokojení vyjádřil v dopise i Babiš. "Zdá se, že společnosti chybí investiční plán, který bude garantovat její dlouhodobé fungování. Přitom ostravská huť potřebuje investici do nové ocelárny, potřebuje investici do nové válcovací linky (k dosažení výroby s vyšší přidanou hodnotou) a konečně potřebuje investice do rekonstrukce koksovny z důvodu dodržení limitů benzo(a)pyrenu," napsal premiér.
Společnost Liberty House se podle něj také dohodla se skupinou ArcelorMittal, že jí nechá část emisních povolenek, které byly přiděleny České republice pro výrobu v Ostravě. "Toto rozhodnutí povede k dalšímu zdražování nákladů na výrobu a snižování konkurenceschopnosti firmy," uvedl premiér.
Napsal, že s konkrétními plány kupce huti se chce seznámit nejlépe během listopadu. "Jako znepokojivou vnímám také skutečnost, že by společnost Liberty House plánovanou transakcí zdvojnásobila svou velikost co do výroby i počtu zaměstnanců (koupí čtyř jednotek ve střední a východní Evropě). Tak výrazné znásobení objemu firmy v sobě nese mnoho rizik, a to zejména ekologických a ekonomických," uvedl Babiš.
Některé informace podle něj staví transakci do znepokojující optiky. "Další obavy plynou z úvěrů, o které za účelem koupě ostravské huti uchazeč údajně žádá přesto, že má problém financovat své předchozí závazky. Součástí smlouvy o koupi podniku také nemá být odkup energetiky, čímž bude nový vlastník závislý na podmínkách a cenách, které mu určí za dodávky energie původní vlastník," napsal premiér.
Společnost Liberty House v minulých dnech sdělila, že příští rok chce zvednout produkci oceli o 500.000 tun na 2,5 milionu tun a bude se snažit, aby se výrobní kapacita zvedla až na tři miliony tun ročně. "Investujeme minimálně 150 milionů eur v příštích pěti letech s cílem prodloužit životnost koksovací pece, rekonstruovat vysoké pece, vylepšit spékárnu rud a zároveň investovat do efektivity a zvýšení kvality výrobků," uvedla firma.
Podle ředitele Liberty Steel Jona Boltona firma zajistila dohodu o nákupu energií za konkurenceschopné ceny, čímž zajistí rentabilní provoz hutě a nechává si otevřenou možnost odkupu energetických závodů.
"Co se týče emisních povolenek, transakce má zajistit nepřerušené rentabilní pokračování další výroby. Společnost ArcelorMittal souhlasila s převodem dostatečného množství emisních povolenek, které jsou potřebné k zachování provozu závodu, a to na úrovni našeho podnikatelského plánu," uvedl už dříve Bolton.
Související
Vzdám se Agrofertu navždy, tvrdil Babiš. Ukázalo se, že to není pravda
Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky
Andrej Babiš , evropská komise
Aktuálně se děje
před 49 minutami
USA zveřejnily nové dokumenty z vyšetřování Epsteina. O Trumpovi se v nich píše víc než dřív
před 1 hodinou
Putin odvolal den před Vánoci ruského velvyslance v Česku. Nahradí ho Ponomarjovová
před 2 hodinami
Počasí na Vánoce bude mrazivé, místy napadne 20 cm sněhu. Meteorologové vydali výstrahu
před 3 hodinami
Vzdám se Agrofertu navždy, tvrdil Babiš. Ukázalo se, že to není pravda
před 4 hodinami
Jsme ochotni právně zakotvit, že nezaútočíme na EU a NATO, tvrdí Rusko. Pak si ale nadiktovalo podmínky
před 6 hodinami
Trumpův účet, Trumpův institut, teď třída Trump. Prezident USA po sobě nechal pojmenovat i Kennedyho centrum
před 7 hodinami
Trump oznámil plány na vybudování "zlaté flotily". Třída Trump mají být největší lodě na světě
před 8 hodinami
Počasí zase začne připomínat zimu, ukazuje dlouhodobý výhled
včera
Vánoce omezí vlakovou dopravu. Cestující si musí dát pozor na omezení
včera
Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek
včera
Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky
Aktualizováno včera
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
včera
Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci
včera
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
včera
Trump se zřejmě nevzdává "amerického" Grónska. Jmenoval nového vyslance
včera
Drama v Liberci. Sedm zraněných při požáru domu, zachraňovali je hasiči
včera
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
včera
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
včera
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
včera
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil.
Zdroj: Jakub Jurek