Praha - Vládní koalice bude ve formátu K9 opět jednat o podobě penzijní reformy a jejím krytí pomocí sjednocení sazby DPH. Ve čtvrtek se tím pádem bude znovu jednat o tématu, které koalice již jednou prohlásila za uzavřené.
Koalice se již minulý týden definitivně shodla na podobě penzijní reformy a jejím hrazení ze sjednocení sazeb DPH na 20 procentech. Na pořadu čtvrtečního jednání měly být reformy zdravotnictví, ale premiér Petr Nečas po středečním jednání vlády řekl, že tématem bude opět penzijní reforma.
Hlavní princip, na němž se shodla porada ekonomických ministrů, spočívá v dobrovolném vyvedení tří procentních bodů ze sazby pojistného na důchodové pojištění do soukromých penzijních fondů. Toto rozhodnutí je ovšem podmíněno povinností si další dva procentní body zaplatit tzv. ze svého. Výpadek příjmů z pojistného by se podle vládních odhadů měl pohybovat kolem 20 miliard korun ročně.
Další podstatnou změnou má být snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení o 1,8 procentního bodu. Toto opatření sníží příjmy státu o dalších cca 20 miliard korun ročně.
Další novinkou má být možnost vyvedení jednoho procenta z hrubé mzdy přímo na účet rodičů. U tohoto opatření je těžké předvídat, kolik lidí se rozhodne své rodiče takto podpořit, ale vláda odhaduje výpadek z příjmů na sedm miliard korun ročně.
Tyto náklady hodlá vláda hradit sjednocením sazby DPH na 20 procentech. Výjimka by se podle původní dohody měla vztahovat jen na některé vybrané potraviny, jako jsou brambory, mléko či potraviny pro speciální diety. Toto opatření by mělo státu přinést cca 58 miliard korun.
Zároveň se koalice shodla, že zvýšení cen, které sjednocení sazeb DPH nevyhnutelně přinese, bude rodinám kompenzovat zvýšením daňové slevy na dítě a důchodcům mimořádnou valorizací. Náklady vláda odhaduje na 11 miliard korun.
Příjmy z DPH by tedy tyto náklady měly zcela pokrýt. Nevyřešenou otázkou zatím zůstává, jak vláda naloží s dividendami polostátního energetického gigantu ČEZ, které by se měly pohybovat kolem 20 miliard korun. Tyto peníze, stejně jako jakékoli jiné privatizační příjmy, se totiž vláda ve svém programovém prohlášení zavázala použít na financování penzijní reformy.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) například uvedl, že všechny tyto příjmy půjdou do státních finančních aktiv, a pokud se ukáže, že peníze na reformu přebývají, je možné, že sazba DPH opět klesne. Podle Kocourka by však musela zůstat sjednocená.
Dále zůstává deficit současného průběžného systému. Ten se v posledních letech pohybuje kolem 30 miliard korun ročně. Primárně jde o dopad hospodářské krize, která přinesla zvýšení nezaměstnanosti, a tedy pokles příjmů z pojistného. Dále však existuje vliv demografického trendu, který způsobuje, že do penze začínají odcházet početné ročníky, jejichž nárůst není kryt potřebným počtem pracujících.
Ředitel pro strategii společnosti Partners a jeden z autorů návrhu penzijní reformy Bezděkovy komise Pavel Kohout nedávno uvedl, že očekává pokles tohoto deficitu, který přijde spolu s oživením ekonomiky a růstem zaměstnanosti. Nicméně vlivem demografického vývoje tento deficit nezmizí. Naopak se bude rok od roku zhoršovat.
Související
Koalice bude ještě jednat o podpoře penze náročných profesí a bonusu za dítě
Vláda má v pondělí řešit zvýšení přídavků na děti. Koalice se přiblížila dohodě, tvrdí Maláčová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák