Kolik stojí Babišův oběd zdarma? Jde tu o víc než páchání dobra

V jedné střední firmě zaměstnanci dostávali oběd zdarma jen ve dvou případech. Buď ve skladě bylo něčeho moc, muselo se to rychle zpracovat. Nebo ve chvíli, kdy byl ve firmě nějaký průšvih a bylo potřeba to říci zaměstnancům: „Chutnalo vám? Dobře. Máte padáka!“ Ostatně, že oběd zdarma často dost stojí se mohl přesvědčit nejeden český důchodce během předváděcích akcí.

Co tedy stojí za vládními obědy zdarma? Otázka je proč by měly být zaváděny plošně? Proč by měl mít nárok na oběd Marek z bohaté podnikatelské rodiny stejně jako Pepíček z rodiny chudé? To není stírání sociálních rozdílů, ale bohapusté rozhazování. Oběd v jídelně pro žáky je určen vyhláškou a stojí podle věku 26 až 34 korun. Měsíčně obědy pro žáčka vyjdou na částku 520 až 680 korun. Není to rozhodně závratná částka, a je tedy třeba se ptát na to, jak je možné, že se najdou rodiče, kteří na ně nemají.   

V první řadě to nepochybně mohou být například samoživitelky, kterým otcové jejich dětí neplatí výživné. Těm by nepochybně stát měl v takové situaci pomoci. V druhém případě jsou to lidé, kteří na dívkách pobírají dost, ale peníze končí v místních restauracích jak u výčepního, tak v rohu u jednorukého bandity. Tam by také měl intervenovat stát. Zde je potřeba zintenzivnit terénní sociální službu. Na tu ovšem stát nemá a platy nepochybně potřebných úředníků jsou směšné.

V neposlední řadě jsou lidé, kteří na sociálních dávkách pobírají dost, aby mohli relativně slušně žít, ale většinu jejich příjmů pozře nájemné. A na tom je 100 % vinen stát, a především sociální demokraté. Ministerstvo sociálních věcí, které již pátým rokem spravují, není schopno vypracovat zákon o sociálním bydlení, který by lidem zajistil slušné bydlení za rozumnou cenu a zabránil hnusnému obchodu s chudobou, který rozjela „reforma“ ministra Jaromíra Drápka. V našem sociálním systému, kde se na litvínovském sídlišti Janov, často platí vyšší nájemné než v Praze, není něco v pořádku.  Možná by se pak přišlo na to, že by po takových reformách zákonů, v rozpočtu MPSV ještě dost zbylo. A že by ubylo i dost dětí, které by neměly na obědy.

Jsou zde samozřejmě praktické otázky. Zákon předkládá sociálně demokratická poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Její díla jako je inkluze a pamlsková vyhláška právě rozumná a praktická dílka nejsou. Pamlsková vyhláška, byla například tak přísná, že jí neprošla většina pochutin a vypadalo to tak, že jediné, co děti mohly podle ní jíst, byla mrkev a krouhané zelí. Mnoho školních bistrech kvůli ní muselo zavřít. Jak je známo, paní Valachová právě praktičností nepřekypuje. Prostě se to nařídí a zařiďte se, jak chcete.

Ptejme se však my. Zvládnou školní jídelny případný nápor dětí? Pokud do jídelny dnes chodí například ze školy, kam chodí 600–700 dětí, sto nebo sto padesát žáků bude jídelna schopná vařit pro více dětí? A co malé venkovské školy, které nemají vůbec žádnou vývařovnu? Budou se budovat nové, budou se dětem obědy dovážet nebo se zaplatí v nejbližší hospodě? Bude se vařit podle počtu žáků nebo se žáci budou muset, dejme tomu, se týden předem na oběd přihlásit?  A kdo je bude vařit? Málo se ví, že situace se zaměstnanci v jídelnách je dnes doslova zoufalá. Platy jsou u pomocného školního personálů nízké a práce těžká. Nikdo se do škol nehrne.

Obědy zdarma jsou však více než páchání dobra. Je to politická hra premiéra Andreje Babiše. Ten si za léta v politice osvojil dokonale teorii a praxi politických strategií. A nejlépe ovládá práci s politikou chleba a her. S kauzou Krym a problémy s dotacemi Agrofertu jednoduše hodil do ringu zástupné téma. Opozice však na něj zatím moc nereaguje. Chápe tuto snahu předsedy vlády odpoutat pozornost. Předseda Senátu Jaroslav Kubera za ODS pouze ironicky navrhl, že by chtěl obědy zdarma pro důchodce, kteří jsou na tom častěji daleko hůře. Rozhodně by ale pro příště neměl takovéto názory prezentovat veřejně. Někdo v ČSSD se jich totiž může chytit.

Pro Babiše, tedy spíše pro jeho bývalou firmu, pokud návrh projde, to může mít jeden příjemný dopad. Jedna z největších potravinářských firem v zemi by nepochybně získala pořádné množství zakázek. Inu chléb a hry se vyplácejí. Zvláště ve chvíli, kdy jste bývalý majitel největší pekárny v zemi. Bylo by jistě zajímavé zjistit, co by na to říkal podnikatel Babiš někdy kolem roku 2010, který tvrdil, že stát by měl být hospodárný a fungovat jako firma a kritizoval štědrý sociální systém. Už nyní je však jasno, že tento oběd rozhodně nebude zadarmo. Alespoň ne pro daňové poplatníky.