Petříček navštíví Ukrajinu, chce řešit třaskavý zákon o banderovcích

Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie, napsal Petříček. "Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku," doplnil. Uvedl také, že chce věc řešit osobně, ne něco vzkazovat přes média. Ministerstvo zahraničí ve vyjádření pro dnešní vydání deníku Právo uvedlo, že hodnotit nebo zkoumat historii je záležitostí historiků, nikoliv diplomatů.

Také Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie. Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku.

Zákon, který rozšiřuje řady ukrajinských válečných veteránů o někdejší banderovce, nedávno podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy následně uvedl, že by nebyl proti, aby se proti tomu Česko oficiálně ozvalo. Banderovce pokládá za válečné zločince, řekl také.

Sociální výhody válečných veteránů dosud na Ukrajině měli jen bojovníci UPA, "kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni". Nový zákon, přijatý parlamentem na počátkem prosince, podle deníku Ukrajinska pravda přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, "účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století".

Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech.

UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100.000 lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.

Po obratu ve válce se hlavním soupeřem UPA stala Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.

Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce. Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.