Mynář zpochybnil nezávislost justice, šéf pražského soudu se důrazně ohradil

"Já jsem si jist, že soudci by rozhodli přesně tak, jak by měli. Já v ně mám naprostou důvěru, no a pan kancléř ji nemá," konstatoval Vávra.

Mynář dnes prostřednictvím hradního mluvčího oznámil, že žalobu stáhl. Vávra o tom zatím neměl oficiální informace, stažení žaloby však označil za Mynářovo právo. "Když účastník řízení řekne, že nechce, aby v té věci soud rozhodoval, no tak soud nerozhoduje," podotkl. Druhou variantou, kterou Mynář mohl zvolit, by podle předsedy soudu byla námitka podjatosti.

Fakt, že hradní kancléř nemá důvěru v nezávislost soudců jeho soudu, nechtěl Vávra hodnotit. "Přijde mi, že je to součást politické hry kolem debaty, která se vede už 14 dní, a jenom se to přetáhlo do tohoto příběhu, který s tím doteď neměl nic společného. Nejsem si jistý, že jako soudce bych měl komentovat politické prohlášení," řekl.

Zpochybňování nezávislosti české justice od vysokého státního úředníka, blízkého prezidentu Zemanovi, považuji za vysoce neodpovědné a nebezpečné. Jak mají české justici důvěřovat občané, když ji zpochybňuje kancléř prezidenta?

Ve zmíněné debatě o tom, zda a nakolik Hrad tlačí na soudce v živých kauzách, padlo i Vávrovo jméno, a to v souvislosti s vydáním údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA. Vávra to nyní označil za absurdní. "Pan Mynář mi volal až ve chvíli, kdy, pokud už pan Nikulin nebyl v Americe, tak byl někde nad oceánem - tedy v době, kdy už bylo dávno rozhodnuto. Jen se mě ptal, zda je pravda, že odcestoval," uvedl.

Vávra doplnil, že žádný tlak z Hradu nezaznamenal ani v jiných věcech a že si mu ani nikdo z jeho soudců na něco podobného nestěžoval.

Mynář zdůvodnil zpětvzetí žaloby mimo jiné tím, že Výborný byl asistentem ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a Kratochvíl asistentem poslance KDU-ČSL Ludvíka Hovorky. Šimíček je jedním z těch, kdo uvedl, že s ním Mynář jednal o živých kauzách. Hovorka proti Mynářovi vystupoval v souvislosti s jeho bezpečnostní prověrkou.

Šimíček dnes upozornil stejně jako Vávra na možnost podat námitku podjatosti. "Podle soudního řádu správního platí, že každý účastník může namítnout podjatost soudce, má-li za to, že se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jeho podjatosti," připomněl v reakci pro ČTK. Teoreticky by pak bylo možné i to, že by byl z věci vyloučen soud jako celek a rozhodoval by o ní soud jiný.

"Pokud proto účastník řízení pro obavu, že by dva soudci mohli být v jeho věci podjatí, zcela odmítne možnost soudní ochrany, současně tím naznačuje, že nevěří celému soudnímu systému. To je mi samozřejmě líto, nicméně nezbývá mi, než i takovýto názor respektovat," napsal.