Pithart obdržel cenu předsedy KDU-ČSL. Strana je trošku taková přejetá, řekl v projevu

Bývalý předseda vlády a Senátu a kandidát na prezidenta Petr Pithart dnes převzal na brněnském sjezdu KDU-ČSL cenu končícího předsedy Pavla Bělobrádka. V projevu Pithart pak zmínil, že strana potřebuje nové tváře. Kromě něj ceny dostali také Marie Johánková, Božetěch Kostelka a Růžena Mašková.

"Děkuji Pavlovi za to, že mně dal svoji cenu, a musím říci, že se mi to líbí. Dostal jsem cenu od někoho, koho jsem nevolil. A to jsme my. Jsme svobodní lidé, kteří se mýlíme, jsme schopni uznat své chyby a ocenit jeden druhého," řekl Pithart.

"Z dálky mi ta naše strana připadá trošku taková přejetá. Potřebuje nakopnout v tom nejlepším slova smyslu. Myslím, že potřebuje nové tváře. A já vám přeji moudrou směs odvahy a rozvahy," řekl delegátům.

Petr Pithart nám po předání Ceny předsedy popřál moudrou směs odvahy a rozvahy při volbě nového předsedy a zároveň dodal, že strana potřebuje nové tváře, které KDU-ČSL nakopnou ze současného stavu ustrnosti. #sjezdKDU2019 #novysefKDU #kducsl #lidovci #brno pic.twitter.com/tzwCiDiR5B

— KDU-ČSL (@kducsl) 29. března 2019

Signatář Charty 77 Pithart publikoval v disentu eseje, statě a politologické studie o moderních českých dějinách. Do vrcholné politiky se zapojil v listopadu 1989. Stal se jedním z předních mluvčích Občanského fóra (OF) a v roce 1990 zasedl do poslaneckých lavic.

Již v únoru 1990 byl jmenován předsedou české vlády. Po rozpadu OF v roce 1991 působil v Občanském hnutí, později přejmenovaném na Svobodné demokraty. V čele vlády skončil po volbách v červnu 1992.

Do vysoké politiky se vrátil na podzim 1996, kdy získal senátorský mandát jako nestraník na kandidátce KDU-ČSL a vzápětí se stal prvním předsedou obnovené horní parlamentní komory. V březnu 1999 se stal členem lidové strany.

V prosinci 2002 se stal kandidátem KDU-ČSL na úřad prezidenta po Václavu Havlovi. V lednové volbě postoupil až do třetího kola, v němž se utkal s kandidátem ODS Václavem Klausem. Klause ve třetím kole podpořilo 113 senátorů a poslanců, pro Pitharta hlasovalo o 29 zákonodárců méně. Zvolen tedy nebyl nikdo, v dalších volbách Pithart již nekandidoval a na Hrad byl nakonec zvolen Václav Klaus.

Související

Petr Pavel

Pavel ocenil matadory české politiky Pitharta a Schwarzenberga či zpěvačku Kubišovou

Prezident Petr Pavel poprvé od březnového nástupu do funkce uděloval státní vyznamenání, což je jedna z povinností hlavy státu u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu, který připadá na 28. října. Pavel ocenil přes 60 osobností. V projevu zdůraznil, že Česko má momentálně nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii. 

Více souvisejících

Petr Pithart Sjezd KDU-ČSL 2019 Pavel Bělobrádek

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy