Pithart obdržel cenu předsedy KDU-ČSL. Strana je trošku taková přejetá, řekl v projevu

"Děkuji Pavlovi za to, že mně dal svoji cenu, a musím říci, že se mi to líbí. Dostal jsem cenu od někoho, koho jsem nevolil. A to jsme my. Jsme svobodní lidé, kteří se mýlíme, jsme schopni uznat své chyby a ocenit jeden druhého," řekl Pithart.

"Z dálky mi ta naše strana připadá trošku taková přejetá. Potřebuje nakopnout v tom nejlepším slova smyslu. Myslím, že potřebuje nové tváře. A já vám přeji moudrou směs odvahy a rozvahy," řekl delegátům.

Petr Pithart nám po předání Ceny předsedy popřál moudrou směs odvahy a rozvahy při volbě nového předsedy a zároveň dodal, že strana potřebuje nové tváře, které KDU-ČSL nakopnou ze současného stavu ustrnosti. #sjezdKDU2019 #novysefKDU #kducsl #lidovci #brno pic.twitter.com/tzwCiDiR5B

Signatář Charty 77 Pithart publikoval v disentu eseje, statě a politologické studie o moderních českých dějinách. Do vrcholné politiky se zapojil v listopadu 1989. Stal se jedním z předních mluvčích Občanského fóra (OF) a v roce 1990 zasedl do poslaneckých lavic.

Již v únoru 1990 byl jmenován předsedou české vlády. Po rozpadu OF v roce 1991 působil v Občanském hnutí, později přejmenovaném na Svobodné demokraty. V čele vlády skončil po volbách v červnu 1992.

Do vysoké politiky se vrátil na podzim 1996, kdy získal senátorský mandát jako nestraník na kandidátce KDU-ČSL a vzápětí se stal prvním předsedou obnovené horní parlamentní komory. V březnu 1999 se stal členem lidové strany.

V prosinci 2002 se stal kandidátem KDU-ČSL na úřad prezidenta po Václavu Havlovi. V lednové volbě postoupil až do třetího kola, v němž se utkal s kandidátem ODS Václavem Klausem. Klause ve třetím kole podpořilo 113 senátorů a poslanců, pro Pitharta hlasovalo o 29 zákonodárců méně. Zvolen tedy nebyl nikdo, v dalších volbách Pithart již nekandidoval a na Hrad byl nakonec zvolen Václav Klaus.