Rusko chce prosadit svůj vliv, přístup USA je rizikový, uvedl ministr Petříček

Petříček poznamenal, že po 30 letech, kdy střední Evropa nebyla vystavena žádným výrazným hrozbám, se začal měnit i její geopolitický prostor, protože se opět do hry začalo dostávat tradiční soupeření velmocí. Bezpečnostní situaci podle něj určuje velmocenský trojúhelník Ruska, Číny a USA.

Rusko je podle něj evidentně rozhodnuto prosazovat své zájmy ve své sféře vlivu i za použití síly a používá k tomu všechny své zdroje. Ministr poznamenal, že Rusko stále častěji využívá hybridní taktiky, jež směřuje k využití zranitelnosti demokratických států v oblastech, které považují za zásadní. Vměšuje se například do voleb, podporuje nesystémové strany nebo používá dezinformační nástroje.

V případě Číny Petřiček připomněl iniciativu nové Hedvábné stezky. Infrastrukturní projekt je podle něj fakticky geopolitickou, geostrategickou a geoekonomickou záležitostí. Podotkl, že je nutné vidět jeho pozitiva i negativa. Za riziko označil nebezpečí dluhové pasti, do které se kvůli Hedvábné stezce státy dostávají. Jako příklad uvedl přístav na Srí Lance.

U Spojených států poukázal na odklon od vyváženého hodnotového postavení USA ve světě. Řekl, že vnímá jako riziko, když USA přistupují k současnému světovému řádu, na kterém se zásadně podílely, jako k něčemu nespravedlivému

Evropa se bude muset podle Petříčka stát druhým pilířem v NATO, a to se všemi náklady a zodpovědností a zároveň s odpovídajícím vlivem na rozhodování. Musí také hrát aktivnější roli ve svém nejbližším okolí. Ministr poznamenal, že EU nebyla příliš úspěšná ve stabilizaci svého sousedství. Místo kruhu přátel kolem ní vznikl oblouk nestability, řekl. Poznamenal, že EU nemá dostatečné kapacity a nástroje, aby k sobě oblast na jih a východ od svých hranic hodnotově připoutala a aby ji stabilizovala.

Zaorálek poukázal na USA a na nebezpečí, které spočívá v tom mít spojence, který nepokrytě dělá politiku, v níž jde o projevení moci a agresivní chování. Řekl, že John Bolton, poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, označil Monroeovu doktrína za živou, zdravou a svěží. Monroeova doktrína podle Zaorálka znamená, že USA mohou kdekoli na západní polokouli zasáhnout silou. "Když se bude tento typ myšlení prosazovat, nemám žádné argumenty proti Rusku na Ukrajině, ani proti Číně v Jihočínském moři nebo proti Íránu v Jemenu," poznamenal. Kritizoval také eskalaci situace kolem Íránu ze strany Trumpa. Pokud podle něj vypukne konflikt, což se může stát i kvůli nezvládnutí situace, důsledky ponese hlavně Evropa.

Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla je nezbytná vůdčí role USA v NATO. Musí ale podle něj být uplatňována silou myšlenky, ideje či inspirace, a ne silou. Podotkl, že za Trumpova prezidentství snaha uplatňovat sílu existuje. Řekl, že evropské státy by měly využít možnosti uplatňovat své připomínky v rámci demokratického nastavení aliance.