Senátoři se rozhodli podat ústavní žalobu na prezidenta republiky Miloše Zemana. Jejich čin nezůstal bez odezvy. Majitel televize Barrandov a televizní moderátor Jaromír Soukup se senátorům podávajícím žalobu vysmál, že na rozdíl od Zemana pro ně hlasovalo jen minimum lidí. Diskutující jej však upozornili, že porovnává neporovnatelné.
Na svém profilu se Soukup odkázal na oficiální stránku jím založeného politického hnutí Jaromíra Soukupa. To spočítalo, že třicet senátorů, kteří podávají žalobu, dohromady získali v 2. kole senátních voleb 2 853 390 hlasů. Oproti tomu Zeman získal v druhém kole prezidentské volby 2 853 390 hlasů.
„Kolegové z List Jaromíra Soukupa - oficiální stránka spočítali, jakou váhu mají senátoři, kteří podávají žalobu na Miloš Zeman - prezident České republiky. A lze to říct velmi jednoduše: vlastně skoro žádnou. Pánové a dámy sedí v Senátu s minimálním mandátem. Některým dokonce stačily jen čtyři tisíce hlasů, aby si teď mohli užívat pohodlného života zákonodárce,“ okomentoval údaje Soukup.
„Milí senátoři a senátorky, co žalujete pana prezidenta. S takovým voličským zázemím byste měli zalézt někam do díry. Jste frustrovaní, že vás nikdo nezná, a že byste vlastně nikomu příliš nechyběli. Svůj význam ale máte národu ukázat jinak, než jen rozeštváváním společnosti,“ dodal moderátor Týdne s prezidentem, který je znám svojí politickou podporou současné hlavě státu.
Zatímco pro některé diskutující srovnání bylo potvrzením, že senátoři jsou „zbyteční“ a Senát je třeba „zrušit“, jiní upozorňovali na to, že Soukup porovnává neporovnatelné. „Zajímala by mě metodika výpočtu kolegů, kteří to počítali. Jsou si vědomi toho, že porovnávají neporovnatelné? Prezidenta volí celá republika, ale v senátních volbách se kandidátky liší dle volebních obvodů a počet oprávněných voličů je tedy diametrálně jiný. Ale jasně, podávat zavádějící informace je samozřejmě výhodnější,“ upozornil např. jeden.
„To je tak dementní, až je to dobrý. Tak mám další otázku pro fajnšmekry - jak může rozhodovat o veškeré budoucnosti občanů pouhých 281 členů obou komor Parlamentu, když obyvatel ČR je 10 000 000?“ poukázal další komentář. „ Už se strašně těším, kolik dostane List Jaromíra Soukupa hlasů a co z toho pro sebe vyvodí?“ vysmál se politickým ambicím Listu Jaromíra Soukupa další.
„Také se dá napsat. Kdo má větší váhu? Tv Barrandov - sledovanost 6% nebo ČT - sledovanost 32%,“ rýpl si do Soukupa další. „Určitě vyšší než celá vaše televize, milý pane Soukupe…,“ uvedl další komentář, jakou váhu mají senátoři.
List Jaromíra Soukupa ještě před tím uspořádal anketu, zda by senátoři měli podat žalobu na prezidenta Zemana. Ta očividně nedopadla podle Soukupových představ. 80% hlasujících uvedlo, že žaloba na prezidenta je na místě.
Senátorovi Václavovi Láskovi se podařilo sehnat potřebných 27 hlasů k tomu, aby Senát projednal, zda podá návrh na ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Celkem se pod jeho návrh ústavní žaloby podepsalo 34 senátorů. Senátorské kluby se dohodli, že podají novou verzi žaloby, která bude nějakým způsobem rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).
Senát by měl žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července. Podporu vyjádřil nejpočetnější klubu Starostů a nezávislých a klub KDU-ČSL a nezávislých, pro by měla též hlasovat i většina členů ODS. Senátoři ČSSD naznačili, že by ústavní žalobu též podpořili. Naopak senátorský klub ANO ji označil za argumentačně slabou a uvedl, že jí nepodpoří.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.
Související
Zaděláno na bizarní podívanou. Za Přísahu přijde do debaty ČT Jaromír Soukup
Potvrzeno. Jaromír Soukup definitivně končí na televizní obrazovce
Jaromír Soukup (TV Barrandov) , Miloš Zeman , Senát ČR
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 49 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák