Do důchodu půjdeme později, rozhodli poslanci

"To prostě ucelená důchodová reforma není. Není možné se tvářit, že vyřešíme problém tím, že budeme donekonečna posouvat věk odchodu do důchodu. Je potřeba si uvědomit, že se sice prodlužuje střední délka dožití, ale poslední roky života už nepředstavují kvalitní život našich seniorů," prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Připomněl, že lidé nad 55 let mají navíc problém najít uplatnění na trhu práce. "Již dnes víme, že lidé chodí do důchodu s různou mírou opotřebovanosti. Střední délka dožití závisí na tom, jaké zaměstnávání vykonávali, v jakých sociálních poměrech žili. Ve společnosti existuje nerovnost a malá důchodová reforma na ni reaguje způsobem, který je paušální," myslí si předseda ČSSD.

Vysvětlil, že podle malé důchodové reformy, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), by současní třicátníci odcházeli do penze ve věku kolem 68 let, děti, které se narodily v uplynulé dekádě, zase půjdou do důchodu až v 70 letech.

Důchodový věk u žen se bude zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, nikoli o čtyři, jako je tomu nyní. Ke sjednocení věku odchodu do důchodu pro muže i ženy tak dojde v roce 2041.

Reforma představuje i nový výpočet penzí, který se dotkne lidí odcházejících do důchodu od letošního října. Takzvaná malá důchodová reforma je reakcí státu na rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého je penzijní systém přehnaně solidární.

"Jestliže k 31. prosinci 2010 bylo v České republice 2 816 000 pobíratelů sociálních dávek, tak bylo zřejmé, že tento systém musí být průběžně v dlouhodobém horizontu parametricky měněn," vysvětlil premiér Petr Nečas (ODS).

Drábek připomněl, že reformou vláda reaguje na nález Ústavního soudu, že v současné době nejsou důchody zásluhové. "Návrh mnohem lépe odděluje solidární a zásluhovou část," uvedl ministr.

Reforma představuje i nový výpočet penzí, který se dotkne lidí odcházejících do důchodu od letošního října. Pokud návrh projde legislativním procesem, bude to v praxi znamenat, že lidem z nejnižší příjmové skupiny jejich důchody neklesnou a naopak stoupnou lidem s nejvyššími příjmy. To bylo podstatou judikátu Ústavního soudu, který kritizoval penzijní systém za to, že je přehnaně solidární a málo zásluhový.

Přibližně 70 procentům lidí však výměra důchodu klesne. Ministr Drábek ovšem již dříve vysvětlil, že nominální výše důchodů bude naopak stoupat v důsledku každoroční valorizace a pětiletého přechodového období.

Nově přiznávané důchody od října letošního roku tedy sice budou snižované po dobu pěti let, ale zároveň budou penze každoročně plošně valorizované, jako tomu bylo dosud. "Průměrný důchod tedy sice bude klesat o zhruba 60 korun ročně v důsledku zavedených změn, ale zároveň bude valorizován o přibližně 360 korun ročně," uvedl dříve Drábek.

Změny postihnou i princip valorizace s cílem omezit manévrovací prostor vlády. Dosud platný princip, že důchody se valorizují o 100 procent hodnoty inflace a o jednu třetinu růstu reálných mezd, se zachová. Bude však ukotvený v zákoně jako automatický mechanismus, což by mělo jakékoli vládě zabránit do tohoto systému zasahovat.

Upravuje se také mechanismus zvyšování věku odchodu do důchodu. Konkrétně by se měl důchodový věk u žen zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, nikoli o čtyři, jako je tomu nyní. Ke sjednocení věku odchodu do důchodu pro muže i ženy tak dojde v roce 2041.

Změny v systému redukčních hranic budou spočívat zejména v tom, že jejich výše nebude fixní, ale bude definována jako násobek, případně podíl průměrné mzdy.

První redukční hranice, do níž se příjmy pro výpočet důchodu budou započítávat 100 procenty, bude 44 procent průměrné mzdy. Druhá redukční hranice, do níž se budou příjmy započítávat 26 procenty, bude 400 procent průměrné mzdy. Nad druhou redukční hranici se příjmy nebudou započítávat vůbec.