Opozice zablokovala návrh na zrušení zákona o neziskových zdravotnických zařízeních

"Tento zákon obsahuje řadu právních vad, je neúčinný a nepotřebný pro české zdravotnictví, rozhodli jsme se podat návrh na jeho zrušení. Je evidentní, že Česká republika potřebuje celkovou legislativní úpravu o neziskových zdravotnických zařízení. Věřím proto, že tento nekontroverzní a ryze technický návrh projde sněmovnou téměř bez povšimnutí," řekl ve čtvrtek jeden z předkladatelů Marek Šnajdr (ODS). Jeho přání však vyslyšeno nebylo, přes hodinu se potom u řečnického pultu střídali poslanci opozičních stran, kteří poukazovali na význam rušeného zákona. Nejostřeji se do návrhu na zrušení pustil poslanec a středočeský hejtman David Rath (ČSSD). "Tento návrh směřuje k tomu zrušit jedinou pojistku proti totální a kompletní privatizaci nemocnic. Žádný jiný existující zákon tomu zabránit nedokáže. Všechny stávající právní formy nemocnic jsou velice jednoduše privatizovatelné tak, jak jsme to zažili například ve středočeském kraji, kde byla za vlády Petra Bendla prodána většina nemocnic," řekl ve čtvrtek. Dodal, že chyby se objevují ve většině zákonů, a proto s podivem, že se skupina poslanců nesnaží zrušit všechny stávající zákony. Všichni politici pravice se podle Ratha podílí na rozkladu právního státu. "Jste jako pes pře spižírnou plnou šunek a voňavých kýt. Slintáte před ní, skáčete na kliku a chcete ji vykrást," zlobil se Rath. Na závěr své dlouhé řeči poprosil poslance, aby se v hlasování vyslovili proti návrhu.

Po Rathovi vystoupila ještě řada opozičních politiků, Antotnín Seďa (ČSSD) potom dokonce podal návrh na zamítnutí návrhu hned v prvním čtení. Na samotné hlasování však ve čtvrtek nedošlo, krátce po dvanácté hodině si totiž vzali poslanci ČSSD přestávku, která se protáhla do půl jedné, kdy už byly na pořadu jednání pevně zařazené body. O tom, zda se sporná předloha skutečně zruší, rozhodnou zákonodárci až na některé z dalších schůzí sněmovny.

Návrh předložili koaliční poslanci Marek Šnajdr, Petr Tluchoř (oba ODS), Jiří Štětina (VV), Kristýna Kočí (nez.), Petr Gazdík a ministr zdravotnictví Leoš Heger (oba TOP 09), kteří současnou právní úpravu veřejných zdravotnických zařízení v důvodové zprávě označili za nekoncepční, vnitřně rozpornou a nefunkční.

Diskutovaný zákon schválený sněmovnou v roce 2006 předpokládal vznik sítě veřejných zdravotnických zařízení. Konkrétně šlo o zařízení zřízená nebo založená státem, kraji a obcemi jako státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace krajů a obcí nebo obchodní společnosti. Takto vzniklou síť veřejných zdravotnických zařízení měla následně doplnit další. Vedení krajů přitom byla současně uložena povinnost zajistit, aby v každém z okresů fungovalo alespoň jedno veřejné zdravotnické zařízení.Zákon se ale nezamlouval skupině senátorů, kteří se kvůli některým jeho ustanovením krátce poté, co vešel v účinnost, obrátili na Ústavní soud. Ten jim vyhověl a vybrané pasáže včetně přílohy s účinností od 27. září 2006 zrušil. "V odůvodnění nálezu soud konstatoval, že norma znamená zásadní průlom do působnosti územních samosprávných celků upravené v zákoně o péči o zdraví lidu. Soud rovněž konstatoval, že zákon zvýhodňuje veřejná zdravotnická zařízení proti skupině ostatních zařízení, aniž by tento zvýhodňující přístup byl založen na jasných a konkrétních pravidlech," opřeli se v důvodové zprávě politici o pět let starý nález Ústavního soudu. Nejlepším řešením je proto podle předkladatelů zrušení dosud platného torza zákona.