Místopředseda ČSSD v posledním přiznání uvedl, že zakoupil byt za 7,1 milionu korun. Jde však o peníze, které si jen těžko mohl sám vydělat. Přiznal se, že k výdělku zneužil poslaneckých náhrad.
"Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval," řekl Sobotka pro Mladou frontu Dnes. "Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil," řekl také. Ve využití náhrad tedy žádný problém nevidí.
V roce 2002 Sobotka přiznal, že naspořil půl milionu korun. Dnes říká, že to bylo více.
Ve svém daňovém přiznání Sobotka uvedl, že si dva miliony na svůj byt půjčil. Dalších pět milionů dal během posledních šesti let dohromady se svojí manželkou. Ta ale podle MfD přispěla jen poměrně malou sumou, kolem 300 tisíc korun a od roku 2003 do roku 2008 byla na mateřské.
Sobotka proto musel každý měsíc ušetřit průměrně kolem šedesáti tisíc. Sobotkovy příjmy spolu s náhradami činí 110 tisíc, náhrady by však měly být určeny například na dopravu nebo jako náhrada nájemného nepražským poslancům, a měly by být použity na onu konkrétní věc.
Sobotka odmítá srovnání se Stanislavem Grossem, který kvůli neprůhlednému financování svého bytu musel odstoupit. "Mé příjmy jsou průhledné," říká na to Sobotka.
Zneužívání náhrad poslanců před časem otřáslo také Velkou Británií. Kvůli skandálu muselo odstoupit několik polanců, včetně šéfa celé sněmovny, i členů vlády. Poslanci si tam nechali proplácet i věci s výkonem svého mandátu nesouvisející, například čistění bazénu.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek