Návrh zákona o třetím odboji prošel do závěrečného čtení

Praha - Po více než dvouhodinovém projednávání a obstrukcích komunistických poslanců propustila Poslanecká sněmovna návrh zákona o protikomunistickém odboji do závěrečného čtení. Proti předloze se ostře postavila KSČM, která svou kritiku zákona spojila s kritikou vlády premiéra Petra Nečase (ODS).

"Co mi vadí na návrhu zákona? Že dělí lidi na dvě kategorie: jednu tu lepší a jednu tu horší. Jestli má být někdo oceněn, ať je oceněn za konkrétní činy. Ale vytvářet kategorie lidí se do 21. století nehodí," prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip. Zdůraznil, že KSČM nenese na sobě stigma předlistopadové KSČ a jejích činů.

Ke kritice se připojili jeho spolustraníci, kteří odsoudili návrh zákona za to, že chce ocenit ty, kteří bojovali proti komunistům i se zbraní v ruce. Komunisté předlohu označili za paskvil a navrhli jeho zamítnutí. Ve svých projevech kritizovali nejen předkládanou normu, ale i Nečasovu vládu.

Poslanec Stanislav Grospič zahájil svou řeč dlouhým výčtem výrobků, které po roce 1989 podražily. Koaliční poslanci si ve faktických poznámkách na oplátku neodpustili zavzpomínat na "fronty na banány, pračky, mandarinky a toaletní papír", které jsou pro mnohé symbolem předlistopadové doby. Grospiče poznámka možná překvapila, protože na ni zareagoval výrokem. "Teď jsem byl v hypermarketu a banány tam neměli. Banány sice možná zlevnily, ale brambory jsou dražší," oponoval.

Potom naznačil, že takzvaný třetí odboj byl monitorován ze západu a je tedy zásadně proti tomu, aby byli odměňováni lidé, u kterých se dá zvažovat, zda nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu vlastizrady.

"Ta antikomunistická posedlost, které jsme svědky, plyne z neschopnosti vlády zvládnout problémy, které má naše země a její občané. Zákonem je znevážen kus historie a pravdy o dějinách našeho státu a je symbolické, že demokracie dnes už mnoha lidem nic neříká, a to ani řadě vládních poslanců," řekl.

Někteří koaliční poslanci reagovali na části jeho vystoupení boucháním do stolu, další ze sněmovních lavic odešli úplně a veškeré komunistické projevy sledovali pouze z foyer.

"Většina koaličních poslanců opustila sál. To, co zaznívá z úst komunistických poslanců, je opravdu těžký kalibr, kterému se chceme spíše vyhnout," zdůvodnila Mediafaxu předsedkyně ústavně-právního výboru sněmovny Karolína Peake (VV), proč řady koaličních poslanců v sále prořídly.

"Připomínání toho, že za komunismu nám bylo všem lépe, snášíme celkem těžko, zvláště když vidíme sedět na galerii zástupce Konfederace politických vězňů. Pro ně to musí být obzvláště silná káva. Ale chceme to dotáhnout do konce. Aby byl přijat způsob, jak ocenit účastníky protikomunistického odboje," řekla Peake.

S krátkým projevem vystoupila také Marta Semelová a Miroslav Grebeníček (oba KSČM), kteří si za své plamenné proslovy při projednávání zákona v prvním čtení vysloužili ostrou kritiku. V pátek se proti svým předešlým projevům zdrželi komentářů o úspěchu komunistické éry, zaměřili se na kritiku vládní koalice.

"Koaliční poslanci se zase předvedli jako demokraté. Utíkají ze svých míst, protože se bojí. Argumentovat zde nemá cenu, vy argumenty slyšet nechcete," prohlásila poslankyně a předlohu zákona označila za paskvil urážející slušné lidi.

"My jsme vám vaši totalitní stranu nezakázali. Vy nám nebraňte ocenit ty, kteří proti ní bojovali. Třeba i se zbraní v ruce," reagoval poslanec za ODS Petr Tluchoř.

K návrhu přijali poslanci pozměňovací návrh branného a bezpečnostního výboru. Ten chce účastníkům protikomunistického odboje vyplatit finanční ocenění ve výši 100 tisíc korun, pozůstalým poloviční částku.

V případě, že by přeživší odbojáři nepobírali průměrný důchod, dorovná se jim.

Odbojáři současně získají i pamětní odznak.

"Na statečnosti těchto lidí je postavena dnešní demokracie a ochrana lidských práv. I když to postižení nechtějí, finanční ohodnocení by mělo být. Vyjadřuje úctu," vysvětlil již dříve místopředseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).

Osvědčení protikomunistického odbojáře podle návrhu nebudou moci získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj by podle předlohy neměli mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období pražského jara.

Naopak osvědčení odbojáře a postavení válečných veteránů mají získat ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, minimálně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Ti, kdo vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na osvědčení účastníka odporu proti komunismu.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit

Poslanecká sněmovna v pátek v závěrečném hlasování schválila novelu stavebního zákona. Tato klíčová legislativní změna má podle ministerstva pro místní rozvoj za cíl zásadně zrychlit a zjednodušit povolovací procesy v Česku, omezit roztříštěnost řízení, zkrátit průtahy a posílit právní jistotu stavebníků, obcí i investorů. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

včera

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

včera

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

včera

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

včera

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

včera

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

včera

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

15. července 2026 21:40

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy