Poslanci projednají nadstandard ve zdravotnictví i protikomunistický odboj

Jako první zařazený bod ve středu sněmovna projedná novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pacienti si podle ní připlatí za pobyt v nemocnici. Návrh počítá s tím, že se den hospitalizace prodraží ze současných 60 na 100 korun. "Jedním z cílů novely je i vytvoření legálního prostoru pro poskytování zdravotní péče, na kterou si pojištěnec může připlatit. Jde o takzvanou ekonomicky náročnější péči," promluvil při druhém čtení o zavedení standardu a nadstandardu, které novela také přináší, ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Konkrétnější vymezení standardu však přinese až zákon o zdravotnických službách, který ministerstvo připravuje.Podle ministra by mělo dojít například také ke změně regulačního poplatku za položku na receptu na poplatek za recept ve výši 30 korun. Z úhrad však zároveň vypadnou léky do 50 korun. Léky, které jsou pod touto hranicí, si tedy pacienti zaplatí zcela sami. Ministr Heger k normě načetl i pozměňovací návrh vycházející z koaličních jednání, který zachovává amalgámové plomby i nadále jako součást úhrad zdravotního pojištění.Poté se zákonodárci dostanou ke třem novelám regulujícím loterie. Rozpočtový výbor sněmovny určil jako základ pro projednávání vládní novelu, s normami z per ČSSD a pražského zastupitelstva naopak nepočítá. Obce by po přijetí novely měly získat možnost regulovat hazard na svém území, a dokonce by mohly provozování hazardních her přímo zakázat. Z jednání rozpočtového výboru navíc vyplynulo, že vládní návrh bude mít podporu i opoziční ČSSD.Sněmovna má pevně zařazenu i novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, která zavádí elektronizaci sněmovních tisků. Opatření má za cíl šetřit veřejné finance a předkladatelé odhadují úspory alespoň dvou milionů korun za jedno volební období. "V minulém volebním období bylo předloženo 1095 sněmovních tisků. Každý se 330krát namnoží. To jsou obrovské náklady," uvedla za předkladatele předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).Poté se poslanci dostanou k návrhu zákona o protikomunistickém odboji. Ten počítá například s tím, že osvědčení účastníka protikomunistického odboje bude vydávat ministerstvo obrany na základě stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Osvědčení protikomunistického odbojáře podle návrhu nebudou moci získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj by podle předlohy neměli mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období pražského jara.K návrhu načetli poslanci pozměňovací návrh výboru pro obranu a bezpečnost. Ten chce účastníkům protikomunistického odboje vyplatit finanční ocenění ve výši 100 tisíc korun a pozůstalým poloviční částku. V případě, že by přeživší odbojáři nepobírali průměrný důchod, dorovná se jim. Odbojáři současně získají i pamětní odznak. Ve třetím čtení projedná Poslanecká sněmovna také novelu zákona o silničním provozu, která zvyšuje věkovou hranici pro získání řidičského průkazu u vybraných vozidel, zavádí přísnější kontroly zdravotní způsobilosti a důslednější kontroly odebrání řidičského průkazu.

Zvýšení hranice minimálního věku pro získání řidičského průkazu se týká nejsilnějších motorek (z nynějších 21 na 24 let), autobusů a nákladních automobilů pro osobní potřebu. K nejsilnějším motocyklům, na které je potřeba řidičské oprávnění skupiny A, se od 24 let dostanou i řidiči bez předchozích zkušeností s řízením slabších strojů. Naopak zkušení jezdci se na ně budou moci posadit už ve 20 letech.Zkušenost řidičů bude ministerstvo poměřovat vlastnictvím oprávnění skupiny A2. Pro jeho zisk musí být adeptovi minimálně 18 let, řídit s ním může motocykly s výkonem motoru do 35 kW a s poměrem výkonu ke hmotnosti do 0,2 kW/kg. Zájemci s průkazem skupiny A2 mohou po dvou letech, tedy nejdříve ve 20, získat oprávnění na nejsilnější motocykly.

Norma rovněž brání takzvané "řidičákové turistice". Místo dosavadní délky pobytu budou muset žadatelé prokázat vazbu na pobyt v místě bydliště.

V prvním čtení by se ve sněmovně měla probírat novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Podle té by někteří výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů (EOZ) nezískali na dotacích ani korunu. Norma stanovuje právní závaznost Národního akčního plánu ČR pro EOZ. V něm Česko Evropské unii slíbilo, že v roce 2020 se bude v zemi spotřebovávat 13 procent energie z obnovitelných zdrojů a ve všech druzích dopravy bude podíl této energie desetiprocentní.Zákon má v návaznosti na dílčí cíle Národního akčního plánu umožnit, aby se například zdroje elektřiny ze slunce, větru nebo biomasy za určitých podmínek finanční podpory vůbec nedočkaly. Hned v prvním čtení se pokusí koalice také schválit novelu, která počítá s tím, že poplatky vybírané za registraci ojetých automobilů stát nepoužije jen na likvidaci autovraků, ale nově také na dotační program Zelená úsporám, který je kvůli nedostatku peněz pozastaven.

Ve druhém čtení by se měla projednávat například i novela atomového zákona, podle které ČEZ a další provozovatele jaderných zařízení v Česku čekají od příštího roku nové poplatky v řádech desítek milionů korun. Ve druhém čtení je také další zákon týkající se atomové energie. Podle novely by obce, na jejichž katastrálním území by se mělo v budoucnu budovat úložiště jaderného odpadu, od státu mohly dostávat kompenzace ještě předtím, než úložiště vznikne. Zákonodárci projednají také novelu, podle které bude ministerstvo obrany moci nakupovat vojenský materiál ze zahraničí bez prostředníků. Návrh, kterému se budou poslanci věnovat už ve druhém čtení, by měl státní pokladně ušetřit podle vlády miliardy korun.