Poslanci se snaží šetřit, sněmovní publikace budou pouze elektronické

"Návrh se týká elektronické verze předkládání sněmovních tisků. V minulém volebním období bylo předloženo 1095 sněmovních tisků. Každý se 330krát namnoží. To jsou náklady obrovské," uvedla už dříve návrh předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).Elektronický způsob doručování se netýká jen úzkého okruhu tisků, například návrhů zákonů, nýbrž by se použil pro všechny sněmovní tisky. "Stejnopis sněmovního tisku v elektronické podobě by měl mít v případě rozporu přednost před listinným vyhotovením. Předpokládá se, že listinné výtisky by byly ve sněmovně distribuovány ve velmi omezeném počtu," uvádí předkladatelé ve své důvodové zprávě.Elektronicky nedostanou poslanci pouze sněmovní tisky, ale i veškeré sněmovní publikace, aby odpadla nutnost jejich distribuce v listinné podobě.Na návrhu zákona, který má za cíl uspořit alespoň 75 procent stávajících finančních nákladů na sněmovní tisk v listinné podobě, se podíleli koaliční poslanci společně s komunisty. Dosavadní výdaje za sněmovní tisky se pohybují kolem 3 100 000 korun za jedno volební období, uvádí poslanci. Předloha by měla podle odhadů ušetřit tedy alespoň 2 235 000 korun za čtyři roky. Návrh zákona upravuje i pořizování záznamů o jednání výborů, které by stejně jako ostatní sněmovní tisky byly poslancům doručovány v elektronické podobě. V souvislosti s úpravou doručování sněmovních tisků návrh zpřesňuje běh lhůt pro projednání návrhů zákonů zamítnutých (resp. vrácených) Senátem a zákonů vrácených prezidentem republiky. Norma stanovuje i nový postup při doručování sněmovních tisků. Nový informační systém by zajišťoval, aby poslanci elektronicky dostávali automatická upozornění o nově zveřejněných sněmovních tiscích. Pro běh lhůt (například desetidenní lhůta pro nové projednání po zamítnutí návrhu zákona Senátem či prezidentem) by však byl rozhodný již samotný okamžik zveřejnění, bez ohledu na to, kdy se který poslanec se zněním tisku fakticky seznámil.Krátkodobé technické poruchy znemožňující přístup k elektronické podobě sněmovních tisků by neměly mít dopad na běh lhůt podle jednacího řádu sněmovny. Sněmovna by však v případě nutnosti mohla výjimečně rozhodnout, že přerušení přístupu k elektronické podobě sněmovního tisku má za následek prodloužení lhůty pro projednání tisku. Vláda i další subjekty budou mít povinnost předkládat návrhy zákonů a další tisky ve stejnopisu (tj. ve zcela shodném znění) v listinné a elektronické podobě. Pokud bude sněmovna jednat neveřejně, podklady, které bude potřebovat k jednání, nebudou poslanci dostávat elektronicky, ale pouze písemně. "V praxi dochází k neveřejným jednáním sněmovny ojediněle. Při neveřejném jednání by se postupovalo jako doposud, tj. poslancům by se podklady doručovaly v listinné podobě," podotýkají předkladatelé. Poslanci ve středu odsouhlasili také pozměňovací návrh Ústavně – právního výboru. Ten počítá s tím, že kdykoliv o to požádá, udělí slovo předsedající sněmovny prezidentu republiky, předsedovi poslaneckého klubu, poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.

Prošel i návrh poslance Marka Bendy (ODS), který požadoval, aby byly sněmovní publikace vyhotoveny vždy ve třech stejnopisech v listinné podobě a stejnopisu v elektronické podobě.

Poslancům se naopak nelíbil návrh poslankyně KSČM Kateřiny Konečné, která požadovala desetitisícové sankce za neúčast ministrů na interpelacích .

Nad návrhem panovala ve sněmovně neobvyklá shoda, podpořilo jej 172 ze 187 přítomných poslanců, nikdo přitom nebyl proti.