Poslanci uznali protikomunistický odboj, účastníci dostanou 100 tisíc

"Na statečnosti těchto lidí je postavena dnešní demokracie a ochrana lidských práv. I když to postižení nechtějí, finanční ohodnocení by mělo být. Vyjadřuje úctu," vysvětlil již dříve místopředseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).

Sněmovna přijala s návrhem zákona i drobnou změnu, kterou navrhl branný výbor a ústavně-právní výbor sněmovny. Přeživší odbojáři získají pamětní odznak a ocenění ve výši 100 tisíc korun, pozůstalí poloviční částku.

V případě, že by účastník odboje pobíral nižší než průměrný důchod, bude mu dorovnán.

Konfederace politických vězňů žádné finanční ocenění ani odznak nepožadovala. "Prosíme, abyste vzali v úvahu, že političtí vězni nechtějí vůbec nic. Žádné výhody, žádné odznaky, žádné finanční odměny. Prosí jen o to, aby doba nesvobody od února 1948 do listopadu 1989 byla ztvárněna v jediné větě: že třetí odboj bude legalizován," řekla za Konfederaci politických vězňů České republiky Naděžda Kavalírová, šéfka rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Osvědčení bude vydávat ministerstvo obrany na návrh ÚSTR nebo Archivu bezpečnostních složek. Sněmovna vyslyšela i návrh předsedy branného výboru sněmovny Františka Bublana (ČSSD), který počítá s tím, že bude zřízena Etická komise ČR. Ta bude rozhodovat o odvolání proti rozhodnutím ministerstva.

Osvědčení nebudou moci získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj by podle předlohy neměli mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969.

Naopak ho získají ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, minimálně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Ti, kdo vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na osvědčení účastníka odporu proti komunismu.

O stažení zákona z legislativního procesu usilovali v Senátu komunisté, lidovci a sociální demokraté v čele se zesnulým senátorem Jiřím Dienstbierem. Ten zákon kritizoval s tím, že není možné legislativně určit, co je odboj, co je odpor a co je důsledek pronásledování nevinných lidí. Problematické podle něj bylo také to, že za období komunistické totality označovali navrhovatelé období od února 1948 do listopadu 1989. K novele měli výhrady také někteří historici.

Ve sněmovně proti zákonu ostře vystupovali členové KSČM. Soudí, že návrh dělí společnost na dva tábory.