Klaus podepsal zákon, který upravuje postavení rady zaměstnanců

Postavení odborů a jiných zástupců zaměstnanců na stejnou úroveň vychází rovněž z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle něhož mohou vedle sebe působit jak odborové organizace, tak i jiné zaměstnanecké skupiny.

Opozice ve sněmovně se při projednávání obávala, že novela omezí význam odborů. Náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimerka tyto obavy vyvracel s tím, že zaměstnavatel bude podle novely projednávat záležitosti ohledně pracovních podmínek jak s radou, tak s odborovou organizací. Tento postup je i v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu.

Zaměstnavatelé si budou moci vybrat, jestli si k jednání o pracovních podmínkách pozvou odboráře, nebo zástupce jiné skupiny zaměstnanců.

Novela také upravuje komunikaci s evropskými radami zaměstnanců v podnicích působících na nadnárodní úrovni v rámci Evropské unie. Vychází ze směrnice Evropského parlamentu. Cílem je mimo jiné vyjasnit, jak budou působit evropské rady zaměstnanců v případě podstatných změn struktury podniku, třeba při slučování.

Norma také upřesňuje ustanovení o důvěrných informacích. Účelem je ochrana zástupců zaměstnanců, aby jim bylo od počátku zřejmé, co zaměstnavatel považuje za důvěrné informace. Nově také zaměstnavatelé budou muset poskytovat členům evropské rady zaměstnanců nezbytné školení bez ztráty na mzdě.

Předloha rovněž upravuje složení vyjednávacího výboru a výslovně mu dává právo sejít se odděleně před jednáním s ústředím i po něm a využít nezbytné komunikační nástroje.