Klaus podepsal změnu trestního zákona upravující náhradu nemateriální újmy

Civilnímu soudu se díky změně trestního řádu vyhnou oběti trestných činů, které se dožadují nemajetkové morální újmy. Poškození by se mohli dočkat peněz už v průběhu trestního řízení.

"Jedná se o novelu relativně malou, ale z hlediska významu velkou. Přichází s tím, že obětem trestných činů nemá být v budoucnosti hrazena pouze majetková újma, ale i nahrazena tzv. morální újma. To znamená, že by mohlo být poskytováno morální zadostiučinění," uvedl při jejím schvalování ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Vláda novelou reagovala na své programové prohlášení, ve kterém deklaruje, že chce posilovat práva obětí trestných činů.

V současné době může oběť trestného činu, pokud je v rámci trestního řízení úspěšná, získat náhradu majetkové újmy. V případě morální újmy se musí obrátit zvlášť na civilní soud. Novela počítá s tím, že by veškeré odškodnění mohl provést již trestní soud. "Pokud by to nebylo možné, pak by teprve trestní soud odkázal na civilní soud," vysvětlil ministr.

Ministerstvo soudí, že novela trestního řádu by měla pomoci co nejširšímu počtu občanů. "Odškodnění morální újmy by nemělo prodlužovat soudní řízení. Morální újma se dokazuje lépe než majetková," vysvětlil Pospíšil.

"Novela ničemu neublíží, ale ani nepomůže. Problém je jinde. Problém je v tom, jak soudy pracují," uvedl poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Ministr na to reagoval slibem, že trestní soudci projdou školením, aby byli schopni novelu aplikovat v praxi.

Pozměňovacím návrhem k zákonu přibyla možnost odsouzených podat stížnost proti odsouzení do samovazby. Nově budou soudnímu přezkumu podléhat rozhodnutí o umístění odsouzeného do uzavřeného oddělení a o umístění do samovazby.

"Ústavní soud dospěl k závěru, že vyloučení rozhodnutí vydaných v kázeňském řízení ze soudního přezkumu, bez diferenciace jejich závažnosti, nemůže obstát z hlediska požadavků Listiny základních práv a svobod," zdůvodnila poslankyně Jana Suchá (VV).

Odsouzený by podle pozměňovacího návrhu měl mít nově právo podat stížnost proti oběma formám uložení kázeňského trestu, a to do tří dnů. O stížnosti rozhodne do pěti pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.

U soudu se bude uložení kázeňského trestu přezkoumávat za stejných podmínek, jako se přezkoumává v řízení o přestupku.