Vláda projedná druhý balíček zákonů zdravotnické reformy i nový zákoník práce

Zákon o zdravotních službách nově stanovuje pravidla pro poskytování zdravotní péče, upravuje povinnosti jejího poskytovatele a stanovuje i práva pacienta. Řeší rovněž problematiku nakládání se zdravotnickou dokumentací, zřízení nových registrů nebo i otázku ohledávání těla zemřelého, včetně provádění pitev. Norma také jasně definuje pojem zdravotnického zařízení a sjednocuje podmínky pro jeho registraci.

Předloha o specifických zdravotních službách stanovuje jasně podmínky pro výkony, jako jsou například kastrace, lékařské ozáření, asistovaná reprodukce, klonování či změna pohlaví u transsexuálů. Původně byla v zákoně i pasáž upravující interrupce, avšak ministr se vzhledem k očekávané kontroverznosti tématu při politickém vyjednávání rozhodl, že tuto tematiku vypustí a upraví ji speciální zákon.

Třetí předloha, zákon o zdravotnické záchranné službě, upravuje fungování záchranky. Stanoví dojezdovou dobu sanitek, ta by měla činit podle upraveného návrhu 20 minut. Zákon také určuje financování této služby, stanovuje práva a povinnosti záchranářů. Nově umožní záchranářům vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc. Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, zákon jim dovolí ji neposkytnout.

Nečasův kabinet měl normy podle plánu projednat již dříve, sešlo se k nim ale příliš připomínek.

Dalším klíčovým bodem na středečním programu je i materiál z dílny ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), nový zákoník práce. Pokud dá předloze vláda zelenou a následně ho schválí i parlament, přinese občanům od roku 2012 řadu změn.

Nový zákoník například zvyšuje limit pro dohody o provedení práce z dosavadních 150 na 300 hodin ročně, rozšiřuje výpovědní důvody o hrubé porušení nemocenské, mění výši odstupného a umožňuje prodloužit zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců až na šest měsíců.

Od nejdiskutovanějšího problému - snazší a rychlejší výpovědi lidem, s jejichž prací nejsou firmy spokojené - ministerstvo práce a sociálních věcí upustilo. Rezort ustoupil i od plánu prodloužit maximální možnou dobu, na niž lze sjednat konkurenční doložku. I nadále tedy půjde omezit odcházejícího zaměstnance nejvýše na rok.

Ministři posoudí i třetí zásadní materiál, důchodovou reformu. První z norem, zákon o důchodovém spoření zavádí možnost vyvádět část peněz ze sociálního pojištění do soukromých fondů a zákon o penzijním připojištění zase upravuje systém spoření se státním příspěvkem.

Vstup do druhého, soukromého důchodového pilíře bude do konce roku 2013 možný pro všechny lidi starší 18 let, kteří ještě nepobírají důchod. Po tomto datu bude systém otevřený už jen pro občany do 35 let.

Pojištěnci budou moci přesměrovat do druhého pilíře tři procentní body ze svých současných odvodů na sociální pojištění. Podmínkou je, aby si další dva procentní body přidali z vlastních peněz. V praxi se zaměstnancům zvýší odvody na sociální pojištění na minimálně 8,5 procenta, přičemž do současného průběžného systému půjde jen méně než polovina z této částky. Zbytek skončí v soukromých fondech.

Druhý ze zákonů, norma o penzijním připojištění, povede k ukončení stávajícího systému důchodového připojištění se stáním příspěvkem, ve kterém lidé dostávali k naspořené pětisetkoruně měsíčně od státu 150 korun navíc. Nový model má lidi motivovat spořit si vyšší částky a dává jim možnost získat od státu až 230 korun každý měsíc.

Podle návrhu dostane každý z účastníků systému k naspořeným 300 korunám devadesát korun od státu. Nad třísetkorunovou hranici bude státní bonus ve výši 20 procent. Pro pětisetkorunové úložky bude nový model méně výhodný, státní příspěvek u nich bude jen 130 korun. Maximální, ve výši 230 korun, bude od hranice tisíce korun.

Příspěvky na penzi bude moci svým zaměstnancům zajišťovat i zaměstnavatel, v takovém případě stát nepřispěje ani korunu. Penzijní připojištění se státním příspěvek tak bude třetím důchodovým pilířem.