Ve sněmovně se bude bojovat i o výsluhy pro záchranáře

Výbor se ve čtvrtek sešel, aby načetl celou řadu pozměňovacích návrhů k reformním zákonům, které bude projednávat plénum dolní komory parlamentu na své úterní mimořádné schůzi. Návrh na odměny záchranářům byl jedním z nich.

Myšlenka poslance Jiřího Štětiny (VV), který v tomto duchu připravil pozměňovací návrh k zákonu o zdravotnické záchranné službě, narazila na legislativní problém. Ministerstvo zdravotnictví totiž tvrdí, že příslušné výsluhy se nemají upravovat ve zdravotnických normách, ale přímo v zákoníku práce.

Návrh počítal s tím, že by záchranáři starší 50 let dostali po 15 letech práce jeden průměrný měsíční plat a s každým dalším měsícem částku ve výši jeho třetiny. Strop pro navýšení částky by činil šest platů.

"Proti samotné myšlence výsluh ale nic nemáme," řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Podobně vůli dohodnout se deklarují i poslanci za ODS Marek Šnajdr a Boris Šťastný.

Štětina tak ve čtvrtek pozměňovací návrh stáhnul a počítá se s tím, že ho ještě před druhým čtením zákona o záchranné službě dopracuje tak, aby se o něm mohlo začít na plénu jednat. "Při jednání na ministerstvu se totiž ukázalo, že je potřeba ošetřit i to, aby se v souvislosti s výsluhami nemusela stát záchranka podřízenou třeba hasičům nebo policii," podotkl Štětina.

Čtvrtečního zdravotního výboru jednání se neúčastnili členové za KSČM a ČSSD. Již v úterý argumentovali tím, že se jim nelíbí rychlost projednávání reformních zdravotních zákonů.

Ostrá debata se na sněmovním výboru strhla i v otázce kastrací. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková vystoupila s návrhem, aby zákony neumožnily kastraci lidí v detenčních ústavech nebo ochranné léčbě. Argumentovala tím, že i když je takový zákrok podmíněn svobodným souhlasem pacienta, dá se u detenci o svobodném rozhodnutí pochybovat.

"Další volbou, kterou takový člověk má, je časově neomezený pobyt v ústavu nebo celoživotní lékařský dohled," řekla Šimůnková.

Poslanci její návrh ale odmítli. "S touto filozofií zásadně nemohu souhlasit. Jde o ochranu většinové společnosti před sadisty a nevyléčitelnými lidmi," uvedl Marek Šnajdr (ODS). Podobně reagoval i poslanec Štetina. "To, jak jsou v zákoně kastrace navrženy, je vyvážené. Zatím je to spíše tak, že lidé, kteří se chovají slušně, nemají tak velká práva jako někteří jiní," argumentoval.

Heger k tomu řekl, že chirurgickou kastraci používají kromě Česka i Velká Británie a Německo. "To nejsou zdaleka malé nebo zanedbatelné země," řekl. Reagoval tak na slova vládní zmocněnkyně, že ve většině Evropy byla kastrace opuštěna a zůstává jen v několika málo státech.

"Zbytek Evropy se vydal cestou léků. Chirurgická kastrace představuje velký zásah do lidského zdraví i psychiky," doplnila ještě Šimůnková. Na to reagoval Heger tím, že léčba pomocí léků není tak spolehlivá. "Pokud je pacient přestane brát, do tří dnů se jeho funkce obnoví a on je opět nebezpečný," podotkl Heger.

Mezi pozměňovacími návrhy, které naopak sněmovním výborem pro zdravotnictví prošly, je například plošná vakcinace třináctiletých a čtrnáctiletých dívek proti rakovině děložního čípku: "Ta dnes představuje druhé nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice," uvedl Boris Šťastný. Plošnou vakcinaci by měly hradit zdravotní pojišťovny

"Zpřesnil se také postup při podávání stížností pacientem," shrnul důležité změny místopředseda výboru Šnajdr. "Ze zákona také vypadne možnost, aby Česká lékařská komora měla oprávnění kontrolovat poskytovatele péče a vstupovat do zdravotnické dokumentace pacienta bez jeho souhlasu. K takovému posílení role ČLK není důvod," doplnil Šnajdr.