Praha - Sněmovna v úterý projedná na své schůzi důchodovou a zdravotnickou reformu i zákoník práce. Zákonodárci tak rozhodnou mimo jiné o tom, zda se sníží státní příspěvek na penzijním spoření, prodlouží doba čekání na sanitku nebo sníží odstupné zaměstnanci, který pracuje ve společnosti méně než dva roky.
Poslanci projednají také novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy.
Zákoník práce, který poslanci projednají, umožní zaměstnavateli dát svému podřízenému výpověď i za porušení pravidel při pracovní neschopnosti. Seznam hlavních povinností zaměstnanců se má rozšířit o zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a dodržování doby a rozsahu povolených vycházek. Člověk, který se dopustí porušení, nemá nárok na odstupné. Jeho výpovědní doba bude standardně dvouměsíční.
I výše odstupného by měla doznat změn. Dosud činily odstupné tři měsíční platy nezávisle na délce pracovního poměru, nyní by měli na takové odstupné mít nárok jen ti, jejichž pracovní poměr trval více než dva roky. Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu v nezaměstnanosti. Zaměstnanec, který dostane odstupné, nebude mít po tuto dobu pokrytou odstupným nárok na podporu v nezaměstnanosti. A ten, kdo začne podnikat jako živnostník, může dostat speciální příspěvek, aby nepřišel o zbytek podpory.
Poslanci projednají také zákon o důchodovém spoření, který umožní vyvádět část peněz ze státního průběžného systému do soukromých fondů. Pojištěnci budou moci do druhého pilíře přesměrovat tři procentní body ze svých současných odvodů na sociální pojištění. Podmínkou je, aby si další dva procentní body přidali z vlastních peněz. V praxi se tak zaměstnancům zvýší odvody na sociální pojištění na minimálně 8,5 procenta, přičemž do stávajícího průběžného systému půjde méně než polovina z této částky. Zbytek skončí v soukromých fondech.
Změn by mělo doznat také penzijní spoření. Podle návrhu dostane každý z účastníků systému k naspořeným 300 korunám devadesát korun od státu. Nad třísetkorunovou hranici bude státní bonus ve výši 20 procent. Pro pětisetkorunové úložky tak bude nový model méně výhodný, státní příspěvek u nich bude jen 130 korun. Maximální, ve výši 230 korun, bude od hranice tisíce korun.
Část své schůze budou věnovat poslanci i reformě zdravotnictví. Projednají tak vznik Národního zdravotnického informačního systému, který má shromažďovat informace o zdravotním stavu obyvatel na území ČR. Ve druhém čtení projednají zákonodárci také vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který upravuje fungování sanitek. Na ty by se nově podle zákona mohlo namísto současných patnácti čekat až dvacet minut.
Ve druhém čtení budou zákonodárci projednávat i vládní návrh zákona o stavebním spoření. Státní podpora bude podle něj činit maximálně dva tisíce korun ročně a úroky budou daněné 15procentní sazbou.V neposlední řadě se budou poslanci zabývat také sociálním balíčkem ministerstva práce. Balíček například ruší sociální příplatek, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit po dobu tří týdnů. Když zákonodárci soubor novel letos nepřijmou, stoupnou v příštím roce výdaje rozpočtu o 11,2 miliardy korun a o 9,1 miliardy korun se sníží rozpočtové příjmy, varuje v důvodové zprávě vláda.
Nejvyšší příjmy z navrhovaných opatření, která po zásahu Ústavního soudu platí jen do konce letošního roku, přináší podle vlády zachování sazby pojistného na sociální zabezpečené pro zaměstnavatele na úrovni 25 procent místo předcházejících 24,1 procenta. Tyto příjmy jsou na úrovni 9,2 miliardy korun.
To jsou klíčové body mimořádné schůze, kterou by poslanci měli zahájit dvacet minut po začátku schůze řádné. Ta je naplánovaná na 14 hodinu a v jejím úvodu by poslanci měli rozhodnout o vydání dvou svých kolegů k trestnímu stíhání. Exministra dopravy a současného předsedu poslaneckého klubu Věcí veřejných Víta Bártu chce policie trestně stíhat kvůli podezření, že dával poslancům Věcí veřejných úplatky. Z takového jednání ho na jaře letošního roku obvinila bývalá předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí a bývalý výkonný místopředseda VV Jaroslav Škárka. Ten však podle policie úplatek přijal, proto se policejní žádosti o vydání k trestnímu stíhání nevyhnul ani on. Vydání Bárty i Škárky už poslancům doporučil i mandátový a imunitní výbor sněmovny, který se kvůli tomu sešel minulý týden.Následně by se měli poslanci věnovat už projednávání zákonů, na pořadu řádné schůze jsou přitom převážně zákony, které neprošly Senátem. Poslanci se tak budou znovu věnovat novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která počítá například se zvýšením poplatku za den hospitalizace v nemocnicích z 60 na 100 korun, vyřazení léků do 50 korun z úhrad a zavedení standardu a nadstandardu v českém zdravotnictví.
Znovu by měli zákonodárci jednat také o novele zákona o silničním provozu, která výrazně omezuje možnost řidičů vymlouvat se na to, že jejich vozidlo v době spáchání dopravního přestupku řídila osoba blízká. Senát rozhodl o vrácení novely zákona o silničním provozu 22. července a do sněmovny ji poslal s návrhem na vypuštění právě toho ustanovení, které možnost využití institutu osoby blízké výrazně omezuje.
Na programu řádné schůze mají zákonodárci také hlasování o osudu reklamy ve vysílání České televize. Novelu, která má zrušit reklamu na kanálech ČT 1 a ČT 24, i tu sněmovně vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Poslanci se na řádné schůzi sněmovny pokusí přehlasovat také veto prezidenta Václava Klause. Projednají totiž zákon, který by měl vyhnat automobily z měst. Předloha zákona, která už sněmovnou jednou prošla, má snížit prachové částice v ovzduší.
Vzhledem k tomu, že mimořádná schůze začíná už dvacet minut po oficiálním začátku schůze řádné, poslanci budou muset většinu bodů z programu řádné schůze odložit pravděpodobně až na další dny.
Související
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
před 1 hodinou
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
před 3 hodinami
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
před 3 hodinami
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
před 4 hodinami
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
před 5 hodinami
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
před 5 hodinami
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
před 6 hodinami
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
před 7 hodinami
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
před 8 hodinami
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
před 9 hodinami
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
před 10 hodinami
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 11 hodinami
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 11 hodinami
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 12 hodinami
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 12 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 13 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 14 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák