Praha - Hlavní město Praha by si měla vzít na prodloužení metra trasy A do Motola úvěr od Evropské investiční banky ve výši 7,3 miliardy korun, je přesvědčený předseda finančního výboru zastupitelů a poslanec Petr Hulinský (ČSSD). Tvrdí, že město na splátky peníze mít bude, úvěr by se mohl splácet 30 let.
"Jde o stavbu, která na jedné straně výrazně zkvalitní dopravní obslužnost na území metropole, zároveň je finančně nesmírně náročná," řekl Hulinský.
Praha na prodloužení celé trasy metra A může získat úvěr od Evropské investiční banky ve výši 11 miliard korun. Čerpat celou částku úvěru je podle Hulinského problematické. Přestože by město mohlo částku splácet třicet let a může si splatnost odložit o šest let, metropole by se příliš zadlužila. Úvěr ve výši 7,3 miliardy korun je podle Hulinského adekvátní. "Na tohle Praha peníze mít bude," dodal.
Neoficiální zdroje ale uvádí, že Praha si půjčí od Evropské investiční banky pouze tři miliardy korun. Obává se totiž v následujících dvou letech zhoršení ekonomického vývoje a zadlužení města.
Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) již po minulém jednání finančního výboru na konci října uvedl, že Praha využije peníze jen v tom případě, pokud to bude "nezbytně nutné".
"Po všech těch škrtech, pokud bychom nebyli schopni pokrýt všechno, tak samozřejmě můžeme uvažovat o tom, zda jsou všechny strategické projekty tak zásadní. Je to cesta, kterou rozpočet na příští rok musí projít, abychom si řekli, že už nemáme jiné řešení než využít externí zdroje," sdělil primátor.
Celkové náklady na výstavbu prodloužení trasy metra A se podle odhadů vyšplhají na částku ve výši 21,1 miliardy korun, nyní zbývá dofinancovat 14,15 miliardy korun.
Zastupitelé Prahy zatím ještě neschválili rozpočet na příští rok. Očekávají, že ho projednají 15. prosince.
Příjmy hlavního města na příští rok jsou předběžné vypočítány na 44,7 miliardy korun, z běžných výdajů zmizí 35,5 miliardy korun. Městu zůstává 9,2 miliardy, ale požadavky na rozpočet se pohybují na úrovni 17,3 miliardy korun. Městu tak chybí na investice zhruba devět miliard korun.
Související
Na vnitru končí Hulínský a Pálková, ostatní náměstci zůstanou
Další "sporťák" na Hradě. Hulínský se dnes zařadil mezi Zemanovy poradce
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 49 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák