Chyby úředníků stojí desítky milionů. Nikdo je nevymáhá. Proč?

Přítrž tomu chtějí udělat poslanci TOP 09 Stanislav Polčák, Petr Gazdík a František Laudát a předložili stručnou změnu "spícího" zákona. Spočívá zejména v tom, že z nevyužívané možnosti státu vymáhat náhradu udělá povinnost.

Dosud se šéfové úřadů mohou vyhýbat z falešné solidarity, neschopnosti či pohodlnosti vymáhání náhrady škody po svých chybujících podřízených. Po úpravě už nebudou mít na vybranou a budou muset trvat na tom, aby viník škodu zaplatil. Při úmyslném jednání celou, jinak do výše 4,5násobku svého platu.

Podle člena Legislativní rady vlády advokáta Pavla Černého pokuty vyplacené ministerstvy, krajskými úřady a magistráty za úřední pochybení v letech 2007 až 2010 přesáhly 123 milionů korun. A jak uvádí ve své loňské analýze, nemusí jít o číslo konečné, protože nezískal údaje ze všech úřadů. To, že úředníci za špatná rozhodnutí nenesou odpovědnost, podle něj nahrává korupci a klientelismu ve veřejné správě.

Podle analýzy občanského sdružení Oživení zaměřené na 77 pokut, které úřady dostaly od antimonopolního úřadu (ÚOHS) v minulých letech, bylo právo na náhradu škody vymáháno jen po pěti procentech úředníků. Přitom ve více než 60 procentech případů se dal podle zjištění ÚOHS viník určit. Autor analýzy Martin Kameník tvrdí: "Zjištění, že nositeli odpovědnosti za způsobené škody jsou nejčastěji kolektivní, vesměs politické orgány, vysvětluje neochotu i neschopnost samospráv nacházet konkrétní viníky způsobených škod."