Návrh ČSSD k ústavní změně je příliš rizikový, říká za Strany zelených Korbel

"Jednáme nyní o termínu 30. a 31. října a o druhém termínu 6. a 7. listopadu. Propočítáváme, nakolik se dají zkrátit jednotlivé lhůty. Termín na konci října je velmi problematický, protože neposkytuje ani jednodenní rezervu pro případ potřeby," řekl Korbel.

ČSSD do expertní skupiny přišla s návrhem, který trvá na termínu 9. a 10. října. K návrhu na ústavní změnu, který zakotvuje institut na vlastní rozpuštění Poslanecké sněmovny třípětinovou většinou, by sociální demokraté vsunuli ustanovení, které říká, že pro přechodné období, tedy pro tyto volby je možno uznat procesy a kroky, které již byly v souvislosti s přípravou voleb učiněny, protože podle ústavního zákona všichni museli počítat s tím, že volby se uskuteční do 15. října. "Je ovšem nutné skutečně zachovat původní termín, protože ten byl pro všechny kandidující subjekty, orgány i voliče znám jako datum voleb. Termín by tak nemohl být napadnutelný," vysvětlil Mediafaxu Radova Suchánek, expert vyslaný do komise sociální demokracií.

Podle Korbela je ovšem tento krok velmi riskantní. "Znemožnilo by to nově vzniklým subjektům kandidaturu, a omezovalo tedy politickým stranám volnou soutěž. Návrh je tedy snadno napadnutelný. Kromě toho se jedná opět o jednorázové opatření, které je opět riskantní," komentoval návrh Korbel.

Situaci zkomplikoval také zástupce KSČM, který zpochybnil samotnou nedělní dohodu představitelů stran o institutu vlastního rozpuštění Poslanecké sněmovny.

"Experti tak nyní komunikují s vedením stran, jak vůbec postupovat dál," uvedl Korbel s tím, že jednání expertní skupiny bude dále pokračovat.

Podle experta za ČSSD Radovana Suchánka nyní experti čekají především na zástupce Státní volební komise, aby jim podal jasné informace o tom, kolik ministerstvo vnitra potřebuje času od vyhlášení voleb po konání voleb. "Není stále zřejmé, zda lhůta 45 dnů stačí, nyní ministerstvo vnitra hovoří už o tom, že na zajištění všech procesů včetně toho, aby se volební lístky stačily dostat k voličům, potřebují minimálně 50 dní," řekl Suchánek.¨

Podle Suchánka se nyní rozpracovává varianta počítající s termínem konání voleb na konci října nebo na začátku listopadu. Ovšem ani tyto termíny jako nejbližší možné ještě stále nejsou jisté. Záleží na informacích o lhůtách, jež potřebuje ministerstvo vnitra. "ODS slovy pana Zajíčka ubezpečovala, že lhůta 45 dnů je dostatečná, nyní se ukazuje, že zřejmě ne. Pan Zajíček se již na jednání expertní skupiny ale nedostavil a zastupuje ho poslanec Benda," uvedl Suchánek.

Návrh ČSSD o konání předčasných voleb v původním termínu s tím, že by se procesy již vykonané uznaly, se již nerozpracovává.

Jako problematický se ukázal také bod týkající se souhlasu prezidenta s rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Proti němu mají výhrady zejména lidovci. "Souhlas prezidenta je nyní skutečně formalitou. Jestliže existuje institut, který hovoří o tom, že prezident musí volby vyhlásit, pak by se měla minimálně změnit formulace "musí" na "může", protože jinak se jedná o prvek zbytečný, který má maximálně ceremoniální charakter. V případě seberozpuštění sněmovny se jedná ovšem o zcela nadbytečný prvek, protože se nejedná o sankci ze strany exekutivy," vysvětlil Suchánek ovšem s tím, že rozpracovávaná varianta se souhlasem prezidenta nadále počítá.