Klaus ocenil českou zdrženlivost k novým unijním fiskálním pravidlům

"Já myslím, že je to pragmatický výsledek, který vznikl. Samozřejmě fundamentalisticky bych s tím mohl polemizovat, ale to nemá žádný smysl," okomentoval prezident výsledek, k němuž lídři EU dospěli v pátek nad ránem.

Státníci se dohodli na zpřísnění rozpočtové kázně a automatických sankcích při jejím porušení pro 17 zemí eurozóny, které se k tomu zavážou ve formě mezivládních dohod. Širší řešení, které by zahrnovalo všech 27 stávajících členů EU, padlo především kvůli odmítavému postoji Velké Británie. K dohodě zemí eurozóny se připojilo dalších šest států, které eurem zatím neplatí.

Česko zůstalo společně například se Švédskem mezi státy, jež si vzaly čas na rozmyšlenou. Na dotaz agentury Mediafax, jestli prezident Klaus tento postoj prezentovaný v Bruselu premiérem Petrem Nečasem (ODS) vítá, prohlásil, že určitě.

"Myslím, že není třeba naskakovat na tento rozjetý trend. Tímto rozjetým trendem je hájit špatný projekt, kterým je společná evropská měna, za každou cenu. Já dobře vím, že ta cena je velká už teď, že bude narůstat nikoliv lineárním trendem, ale jakýmsi exponenciálním. Čili myslím, že je třeba, abychom se chovali rozumně," uvedl prezident.

Premiér Nečas po jednání lídrů EU v Bruselu řekl, že Česká republika se pravděpodobně na přijetí přísnějších fiskálních pravidel podílet nebude. Předseda vlády přiznal, že k něčemu takovému neměl mandát. "Česko může svou účast přehodnotit, což ale není příliš pravděpodobné," uvedl podle Radiožurnálu Nečas. Podle něj na nová pravidla Česká republika nejspíš nekývne ani v budoucnu.

Nová dohoda by měla pomoci zabránit budoucímu opakování evropské dluhové krize a prohloubení té stávající, které začala u falšovaných ekonomických ukazatelů Řecka a rozpočtové nekázně dalších států eurozóny.