Větší ochrana spotřebitele! Klaus podepsal zpřísnění pravidel rozhodčích řízení

Zákon schválila 20. prosince loňského roku sněmovna a přehlasovala tak Senát, který předlohu dolní parlamentní komoře vrátil. Senát požadoval, aby budoucí rozhodce musel úspěšně složit odbornou zkoušku pro výkon své funkce, jeho přání však poslanci nevyslyšeli.

Novela mění pravidla rozhodčího řízení. Největší změnou je, že rozhodčí doložka už nebude schovaná někde v textu smlouvy, ale bude na samostatném papíře.

Pro rozhodce budou platit přísnější pravidla, nebude už možné, aby tuto práci mohl dělat kdokoli, prakticky bez vzdělání. Nebude možné, aby byl příbuzným jedné ze stran nebo s ní měl nadstandardní vztahy dané například tím, že pro ni rozhoduje stovky sporů.

Podle předlohy musí adepti na rozhodce splnit přísné podmínky, například nesmí mít problémy se zákonem, musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo a musí být zapsaní v seznamu rozhodců ministerstva spravedlnosti.

Novela také jasně stanoví, co všechno musí rozhodčí smlouva obsahovat. Chybět by v ní tak rozhodně neměl způsob, jakým bude určená osoba rozhodce.

Novinkou je i možnost nechat verdikt rozhodce podrobit soudnímu přezkumu. Spotřebitelé už nebudou tápat v případě ukončení celého řízení. Spor by měl být s definitivní platností ukončený k datu, kdy nabude právní moci rozhodčí nález.

Rozhodčí řízení patří spolu s mediací k alternativním způsobům řešení majetkových sporů. Urovnání rozepří prostřednictvím rozhodců či mediátorů vyjde jejich aktéry mnohem levněji. Mimosoudní řešení navíc zúčastněným stranám šetří čas, celý proces je totiž rychlejší než v případě, kdy o sporu rozhoduje soudce.

"Vláda tímto návrhem reaguje na praktické problémy, které se ukázaly při aplikaci právní úpravy z roku 1994, která zavedla do českého právního systému rozhodčí řízení jako jednu z možností, jak řešit alternativně spory, aniž by je řešil soud," vysvětlil již dříve ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).